FbK Wildcats Praha

Soon..

Soon..

Na vědomost se dává, že v sobotu 18. února proběhne na Královském Dvoře velká to událost. V krvelačných a nervy drásajících bojích se utkají místní divoké šelmy s přespolními bojovnicemi z Benešova a novickami z kraje Athletics. Vítěz získá ruku (čti pařát) princezny a půl tuctu bodů k tomu.

Tak a teď vážně, o víkendu nás čeká starý známý Benešov, který nás umí vždy pořádně potrápit a minulý výsledek 4:4 svědčí o tom, že ani teď to nebude žádná brnkačka. Athletics je už hratelnějším soupeřem, ale zároveň i nevyzpytatelným, a proto v tom levou zadní nenecháme samotnou.

Takže v sobotu neseďte doma a přijeďte se na nás podívat do Králova Dvora od 9:40 a 12:00!

Marťan

Druhou polovinu áčkového čytřboje hostila prochladlá radotínská aréna a krom Jarouška, který laboroval se zraněním stehna a pomohl ošéfovat paralelně hrající dorostence a JP, který zpytuje svědomí u asijských obrázkových časopisů, jsme dorazili v komplet sestavě.

vs. Hamsters

Po nedávném přáteláku jsme čekali, že na nás Hamstři nastoupí ve velkém stylu a s velkou motivací ukořistit na své hubené bodové konto nějaké ty přírůstky. Přesto to celou první třetinu na hřišti vypadalo, jako bychom byli na hřišti v roli pouhých diváků, kteří se občas nesměle zapojí do hry. Za celou třetinu jsme nedokázali získat ani trochu klidu na svých hokejkách a nebýt fenomenálního Jiřího v brance, divili bychom se tak tří-pětibrankovému přídělu. Zabrali jsme teprve ve druhé hrací části a dokázali se ujmout dokonce i vedení. Z toho jsme se ale dlouho neradovali a po fatálu rozhodčích, kdy jeden deklaroval rozehrávku z hranice velkého brankoviště "na píšťalku", protože se jal správně umístit bránící zeď a druhý, který po rozehrávce bez písknutí uznal vstřelenou branku,se soupeři radovali z branky. Brzy přišla druhá branka, kdy nastřelený tečovaný míček od soupeřova obránce zapadl až do brankové síťky. Přestože jsme nepředváděli kdovíjak pohledný florbal, ani po inkasované brance jsme to nevzdali a dál se snažili otočit zápas ve svůj prospěch. To už se ale notně krátil čas. Rozhodčí nám darovali přesilovou hru, kterou jsme, jak je naším dobrým zvykem, dokázali soupeře dokonale ukolébat a s pomocí Desetssonovy třikrát zahnuté hokejky, i proměnit. Do konce zápasu zbývalo pouze několik minut a vítěz nebyl ani zdaleka jasný. Šance byly před oběma brankami, ale štěstí se nám tentokrát vyhýbalo a žádný z míčů se nám až do sítě dopravit nepodařilo. Štěstí stálo tentokrát na straně soupeře a tak jsme pár desítek vteřin před koncem přišli i o remízový jeden bod. Fínální skóre 2:3

vs. Králův Dvůr

O přestávce mezi zápasy jsme si zkusili vyčistit hlavu po nepodařeném ranním duelu a jít do zápasu s Královákem se vztyčenou hlavou. Už od úvodních minut jsme začali poměrně slušně praktikovat svojí hru a střílet branky. S bonusem v podobě vydařených oslabení a přesilovek jsme tak v polovině zápasu vedli o pohodlné tři branky. Potom jsme ale polevili v nasazení a zejména v důslednosti při proměňování příležitostí. Dovolili jsme si párkrát zahrát na krásu, párkrát netrefit prázdnou branku a párkrát podržet míček místo toho, aby šel rychle od hokejky na lépe postaveného/rozběhnutého spoluhráče. Z toho resultovalo nenápadné snižování skóre, s jehož pomocí se soupeři pár minut před koncem zápasu dostali na dostřel jediné branky. V tu chvíli si všichni z našich borců snad uvědomili, že bychom o potřebné tři body mohli přijít a začali se víc snažit.. V duchu hesla nedáš-dostaneš jsme po další promarněné příležitosti inkasovali vyrovnávací gól. Do konce zbývala necelá minutka a soupeř byl evidentně spokojený s aktuální remízou. My jsme ovšem chtěli získat body všechny tři a tak jsme tlačili, co to dalo. Půl minuty před koncem třetí třetiny jsme ale po nepřesné nahrávce ztratili míč, soupeř zachoval rozvahu a nezahodil míč, oběhl s ním beze snahy zakončil celé hřiště, kolem naší branky a zase téměř na polovinu hřiště a my ho přitom jen tupě sledovali, aniž bychom se pokusili získat ještě míč. A to se nám vymstilo, protože po téměř patnáctimetrovém křížném pasu před naší branku, kdy jsme opět nechali laxně pokrytého hráče, ten dokázal z dorážky skórovat a připravit nás i o ten jediný remízový bod. Finální skóre 5:6

Summary:

Prohrát dva zápasy o gól, ještě brankami v poslední minutě, tomu by se za normálních okolností dalo říct smůla. My jsme si to tentokrát ale plně zasloužili. V duchu hesla "plná huba keců, ale skutek utek" jsme příčinu toho, proč se nedařilo slušně zahrát, hledali všude jinde bez toho, aniž bychom si především zametli před vlastním prahem.

Asi by bylo dobré podívat se nejdříve na své tréninkové nasazení, docházku na tréninky, důslednost / schopnost a ochotu plnit taktické pokyny, celkový přístup k florbalu a teprve poté hledat příčinu, proč se nedaří, někde jinde a ne u sebe..

Závěrem bych se chtěl omluvit všem z početné skvadry fanoušků, kteří se na nás v promrzlé nedělní ráno dorazili podívat a kterým jsme předvedenými výkony nedali moc možností zatleskat nebo ocenit předváděné výkony.

Coach 

Zimní přestávka pro mužský Atým trvala neobvyklých sedm týdnů. Během nich jsme se snažili zapracovat na chybách, které nás trápily před koncem kalendářního roku. V teplotách ruského léta jsme vyrazili do Králova Dvora. Doma zůstal vinou zranění Jaroušek, do sestavy se vrátil chirurgicky vylepšený Dix. Naše útočné řady doplnili kanonýři z béčka Radek a Honza Klesnilů, obranu vyztužil trochou adamantia Jenda. ;)

Vs Tatran

Stejné místo, stejný soupeř, stejná otázka – dáme gól? Kdo viděl náš první zápas s Tatranem, tušil že spíš než „góóól“ si zakřičí „dobře Jiří“. Když  po první třetině na časomíře svítilo 5-1, odborník se podivoval, laik žasl. Podařilo se nám z minima vytěžit maximum a vytvořit si příjemný náskok. Pak přišlo klasické polevení a s trochou smůly se zápas začal komplikovat. Nejprve je ještě potřeba vypíchnout fakt, že v některých fázích zápasu jsme dokázali zahrát to, co jsme během ledna trénovali. Odměnou nám bylo pohodlné vedení 7-2. Pak se bohužel projevilo polevení, trochu nešťastně odskočených balónků, nějaké individuální chyby a chvíli před koncem zápasu dramatických 7-6. Zkoncentrovali jsme se na poslední minuty a tři body si již nenechali vzít.

Vs Red dragons Hořovice

Ve druhém zápase nás čekal tým založený na kolektivním pojetí hry, bez výraznějších individualit. Po propadnutí v obraně jsme brzy inkasovali. Naštěstí jsme postupně začali přebírat otěže zápasu. Bohužel vždy, když jsme se nadechli k velkému náporu a soupeře zatlačili hluboko do vlastního brankoviště, tak přišlo přísné vyloučení. Vyrovnání jsme se naštěstí dočkali včas, James ukázal, že nemusí mít „super curve“ zprohýbanou florbalku a stejně dokáže stát za bránou a balónkem míchat v brankovišti tak dlouho, dokud nevymíchal vše co bylo potřeba a zasunul. V jednom z přísných oslabení utekl Ondra „Kulač“ a soupeřova gólmana roztáhl forhendovou kličkou snad po celém brankovišti. Následně ležícího brankáře s lotyšskou drzostí oběhl a pohodlně zavěsil do prázdné brány. A „byl fakt hustej“ :) Ano, je to 2-1 pro naše barvy a asi tak jedna třetina hracího času před námi. Další fíkus ne a ne padnout. Závary na obou stranách, při kterých zvonily tyčky a děravý neposeda poskakoval kolem brankové čáry, nevěstily nic dobrého pro lidi se slabším srdcem. Poslední minutu Hořovice střídají brankáře za hráče v poli a zkouší hru v šesti. Dix ukázal rychlost, přehled a že trefování prázdné brány je jeho specialita. Čti 3-1, dvacet sekund do konce a uklidnění. Závěr jsme si pohlídali a po delším čase jsme si mohli naplno vychutnat známou frázi: „Yes, že jo“ !

Důležitých šest bodů znamená opuštění tabulkové bažiny a zároveň optimistické vyhlídky na zbytek sezóny. Velkou pochvalu si zaslouží Jenda, který v obraně působil dojmem mazáka. Asi tak jako Chris Pronger, který kroutí svůj 2539 zápas, rutinérsky sbírá soupeři balónky a rozehrává s ledovým klidem. Dále jsme se opět mohli spolehnout na jistý výkon Jiřího. Velké poplácání po zádech si zaslouží Dix, na kterém téměř nebylo vidět, že měsíc nehrál.

Na závěr chci ještě popřát brzké uzdravení JeanPeirrovi a tímto zanechat vzpomínku, že i pro něj jsme ty body vybojovali.

10sson

Poslední lednový večer létapáně 2012 pro nás znamenal výlet do zamrzlých Čakovic. Prakticky žádné šatny, železné mantinely a výlet přes celou Prahu. Soupeřem nám byl Jarouškův mateřský klub - Hamsters Vysočany. Podle očekávání si Jarda vysloužil při nástupu na hrací plochu bučení domácího publika, které bylo zvyklé vídat ho v dresu domácích. Trochu nás překvapilo, že skoro půlku vymezeného času chtěli domácí věnovat technickým cvičením na vlastní půlce. Užili jsme si tedy důkladnou rozcvičku a mohlo se jít hrát. Do zápasu jsme poskládali tři kompletní útočné formace, k tomu tři obránce a jednoho čapájeva. Hrálo se ve slušném tempu, ale v hodně přátelském duchu, téměř bez soubojů. Výsledek nebyl rozhodující, stačí poznamenat, že nějaké góly padly. Dobrou zprávou pro naše fanoušky je, že odveta se bude hrát na naší půdě, lístky budou v předprodeji klasicky od půlky února.
 

10sson

V nekřesťansky časnou nedělní ranní hodinu jsme vyrazili vstříc dalším dvěma béčkovým mistrákům. Oproti předpokladu, kdy naše sestava měla praskat ve švech, jsme se vlivem okolností seskládali do kompletních dvou pětek a zbýval pouze jeden otazník - gólman. Věc u nás naprosto nepředstavitelná, která nastává maximálně jednou za deset let, přišla právě teď. JP se rozhodl, že si víkend zpříjemní plácáním po zadku zdravotních sestřiček (trénink na stáří) a Jiří už nemohl změnit svojí pískací nominaci. Museli jsme tak velmi rychle vyřešit parafrázi na nerudovskou otázku kam s ní?, našem podání s kým tam? neboli do brány. Jako nejschůdnější varianta se jevilo povolání emeritního gólmana lotyšského pozemákového nároďáku a tak Jiří Ondru v sobotu v deset večer vytáhl z postele (nebo bůhví odkud) a tuhle informaci mu sdělil. Ondru tohle pozvání natolik šokovalo a rozrušilo, že nemohl do pěti do rána usnout a tak logicky zaspal.. Časovou ztrátu jsme ale v pohodě stihli dohnat a slabou půlhodinku před vojtovým žihadlem jsme pohodlně zakotvili před chlumeckou halou.

Všichni jsme se těšili na vyhřátou halu se slušným povrchem, jaké to ale bylo překvapení, když v hale bylo úplně stejně jako venku a po ledové ploše se ještě proháněly krasobruslařky, kterým končil trénink od šesti...

vs. Kolín

Notně vymrzlí jsme nastoupili k prvnímu zápsu dne proti pořádajícímu Kolínu. Zápas logicky začal ve svižném tempu, protože nad sportovními cíli zvítězila potřeba se alespoň trochu ohřát. Kolínští nám ovšem moc příležitostí k odpočinku nedávali, takže většině hráčů na lavičce bylo po chvíli uspokojivé teplo. Povrch ale stále nadmíru klouzal a nám se velice nedařilo se s tím vypořádat. Soupeř tuto komplikaci zvladal podstatně lépe a tak jsme u každého míče byli o vteřinu později, každá změna směru nám trvala déle a celé to působilo, jako bychom hráli s poněkud svázanýma rukama. I přesto, že jsme před zápasem nabádali k důkladné defenzivní práci, která měla Ondrovi v bráně pomoct blokovat co možná největší množství střelby, nevyhnuli jsme se v tomto směru několika individuálním chybám, kdy po laxním pokrytí hráče mohl tento v klidu zamířit a vystřelit. Skóre se příliš nehýbalo a přestože jsme celou první polovinu zápasu prohrávali zhruba o dvě branky, šanci na body jsme měli stále slušnou. Připravili jsme se o ní na konci druhé a začátku třetí hrací části, kdy soupeř dvěma rychlými brankami odskočil a my jsme na to už nedokázali zareagovat. Finální skóre 2:7 vypovídá o naší střelecké produktivitě a o tom, jak jsme v defenzivní části hry málo pomohli brankáři.

vs. Future

V utkání proti Kolínu nás nijak nevázala povinnost získat plný počet bodů, v zápase proti Future tomu bylo přesně naopak. Tady jsme neměli zaváhat. Soupeři dorazili v neobvykle pestré sestavě posílené o jedno či dvě zvučnější jména z úspěšné mládežnické éry klubu. Mohlo se začít hrát. Teplota v hale vyskočila o pár stupínků výše, povrch přestal trochu klouzat a my jsme mohli začít více kombinovat. Přesto dlouho svítilo na ukazateli nulové skóre. Probudili jsme se až v momentě, kdy jsme poprvé inkasovali a uvědomili si, že cesta za třemi body by ani v tomhle zápase nemusela být procházkou růžovou zahradou. Soupeř začal více či méně dobrovolně praktikovat taktiku "one man show", ale efekt byl mizivý. My jsme si začali častěji budovat brankové příležitosti, ale míč nám stále nedržel pořádně na čepelích a spousu příležitostí jsme nechali vyletět komínem. S blížícím se koncem zápasu nám soupeř odskočil o dvě a později o tři branky a naše reakce byla velmi vlažná. Hře nechybělo nasazení a pohyb, ale spolu se zamrzlou halou zůstalo zamrzlé i naše florbalové myšlení. Pozásluze jsme tak odešli ze hřiště bez bodu se skóre 3:6.

Summary: Po předchozích úspěšných turnajích studená sprcha a probuzení. Pro některé z borců, kteří si mysleli, že béčko letos pojede jako dobře namazaný stroj, se snad konečně dostavil návrat do reality. Budiž to pro nás poučením do zbytku sezóny a příště se pokusíme vrátit na vítěznou vlnu.

Velký dík patří Ondrovi, který na sebe vzal nevděčnou roli a odchytal dobré dva zápasy.

Coach

Soon..

Turnaj dorostu, který se měl odehrát příští víkend (28.1.) je z důvodu nepřekonatelné byrokracie odložen na náhradní termín.Náhradní termín sdělím, jakmile bude k dispozici.

Po krátké vánoční přestávce nás na Kladně čekaly na rozjezd roku 2012 dva výživné duely - proti domácímu Alpiqu a proti plzeňské Slávii. Na naší sestavě se podepsaly pro nás jindy tak netypické absence, ať už charakteru zdravotního nebo jiného, neobjasněného..

vs. Alpiq Kladno

Soupeřky nám při našem letošním prvním setkání i s malým počtem hráček dokázaly řádně zatopit a po výhře 6:3 si odvézt plný počet bodů. Tomu jsme tentokrát chtěli zabránit a o bodový zisk se více poprat. Entuziasmus nám vydržel jen jednu třetinu, kdy jsme s většími či menšími obtížemi dokázali odolávat ofenzívě soupeřek. Naproti tomu naše vlastní ofenzíva předvedla v první třetině velmi nekoncentovaný výkon, ze kterého resultovalo jen minimum příležitostí k ohrožení branky soupeřek. Zápas se naplno rozjel až ve své druhé části, kdy se zvedlo tempo hry a soupeřky nám během krátké chvíle dokázaly nasypat čtyři zásahy. Vylepšila se i naše ofenzíva, holky se začaly více soustředit na hru s míčem mezi našemi čepelemi a vzrostl i počet zakončení. V těchto chvílích zaúřadovala gólmanka soupeřek a svůj tým několikrát podržela, takže se nám dlouho nedařilo vstřelit první branku, která by nás povzbudila do zbytku zápasu. Podařilo se to nakonec až ve třetí třetině, to už ale na časomíře svítilo pro nás velmi nelichotivé skóre. Finální výsledek 1:11 nelze nazvat jinak než pořádným výpraskem. Dojeli jsme v první řadě na individuální chyby, kdy ať už obránce nebo bránící křídlo propadly v souboji jeden na jednoho nebo včas nezablokovaly střelbu.

vs. Plzeň

V mezičase mezi prvním a druhým zápasem bylo potřeba vyčistit vzduch a říct si kus po kuse individuální chyby, na které dlouhodobě dojíždíme. Udělali jsme to a jestli se dostaví výsledek si budeme moct říct po příštím, přespříštím turnaji..

V zápase proti Plzni jsme předvedli o 100% lepší výkon než ráno, hrál se také o 100% rychlejší a pohlednější florbal. O finální výsledek 0:7 se postarala jedna rozdídlová hráčka soupeřek, která se postarala o polovinu branek a kterou nebylo v silách našich bránících hráček uhlídat.

Summary: Studená sprcha, v prvním zápase mizerný výkon, ve druhém výrazně lepší, nicméně bez výrazně lepšího výsledku.

Coach