-- Mužská enkláva --

Wildcats - Lisboa 99

Naše sestava oslabená o jednoho beka se před obědem postavila proti portugalským protihráčům. Souboj to měl být zajímavý jelikož Lisboa 99 je pasována do role jednoho z favoritů naší soutěže. Ale my jsme se papírových předpokladů nezalekli a na protihráče vlétli s naší typickou rychlostí. I zadařilo se a my vedli po pěkné akci 1:0. Jenže soupeř hrozil nepříjemnými brejky a postupně se prořezával naší obranou až za několik málo minut vyrovnal. Do konce třetiny se nám povedlo přízemní střelou jít opět do vedení 2:1. Jenže poté se z našich čepelí lehce ztratil klid a rozvaha a my po haluzních brankách prohrávali 2:3. Ale naše velké kočičí srdce se ještě vzepjalo a vydalo poslední minutu a čtrnáct vteřin ze sebe naprosto vše a výsledkem byl hezký gól z brankoviště a výstavní branka z uctivé vzdálenosti do protipohybu brankáře..Takže konečné skóre 4:3 :o)

Wildcats - TBC Horoměřice

Druhý zápas jsme si řekli, že povedeme ve stejné linii jako dopolední souboj, akorát s větší rozvážností, zodpovědností a přesností. Po několika okamžicích jsme opět po povedené akci vedli 1:0. Zanedlouho potom se přihodila osudná situace celého utkání. Při rozehrání standardní situace nevěnoval soupeř pozornost hře a zcela nehlídaný hráč zasunul balónek za záda bezmocného brankáře. Za stavu 2:0 se soupeř psychicky neudržel a začal čím ál více přitvrzovat v osobních soubojích a tím pádem se jen ojediněle dostával před naší branku a jen velmi zřídka leč nebezpečně ohrozil - většinou po naší chybě - branku. Takovýmto průběhem utkání jsme se proháčkovali a prosekali až ke konci a ještě nějaký ten gól přidali, takže po zápase jsme se mohli radovat z výhry 4:0 a z plného bodového zisku.

Na závěr jen slova díků, že se podařilo náročný den zvládnout a děkuji všem za odevzdané kvalitní výkony.. Jen nepolevit a zlepšovat se, ať dál porážíme naše protivníky jako doposud.. Myslím, že na to máme..

JeanPiérre   #31

Deset deka reportu..

Wildcats vs Lisboa
Ráno jsme změřili síly se soupeřem portugalského původu. Od začátku utkání se hrál svižný florbal, hrálo se nahoru dolu se šancemi na obou stranách. Po pěkné kombinaci jsme se brzo ujali vedení, ze kterého jsme se však neradovali dlouho. Vyrovnávací gól vzešel ze skrumáže před bránou. Nenechali jsme se zaskočit a brzy jsme se opět mohli radovat z vedení 2:1. Dál se hrálo ve vysokém tempu, soupeř nám znepříjemňoval hru hodně vysunutým forčekingem, při kterém napadal až třemi hráči na naší polovině.My jsme sice hodně drželi balón, ale ke střele jsme se dostávali jen sporadicky. Rozhodčí nasadil hodně přísný metr, což mi velice vyhovovalo. Následkem bylo, že jsme si zkusili jak přesilovku, která nebyla z nejpovedenějších, tak i oslabení. První dvě oslabení jsme sehráli na jedničku s hvězdičkou a ještě k tomu na soupeřově polovině. Pak bohužel přišlo vyrovnání a trocha nervozity na naše hole. Vrcholem bylo trestné střílení nařízené proti nám, na kterém si ale JeanPiérre smlsnul. Následovalo oslabení, které soupeř rychle proměnil ve vedoucí gól. Nepříznivý stav 2:3 vydržel až téměř až do konce. Pak se ale začaly dít věci. Minutu a půl před koncem jsme si vzali oddechový čas, uklidnili se, a za sedm sekund poté jsme se mohli radovat z gólu na 3:3. Pak jsme si řekli že zahrajeme báčko a v klidu podržíme balón. Trpělivě jsme si nahrávali po celém hřišti, vše nasvědčovalo poklidné remíze. 29 sekund před koncem ovšem soupeř zapomněl na zcela volného Butche, který okamžitě dostal balónek a svou typickou střelou z větší vzdálenosti nedal gólmanovi Portugalců nejmenší šanci. Žádný zvrat jsme již nedopustili a mohli tak v klidu slavit velmi cenné vítězství 4:3.

Wildcats vs JZD Horoměřice
Horoměřičtí zaparkovali své traktory před halou, místo lopat nafasovali florbalky, montérky vyměnily za dresy a mohlo se jít hrát. Pravidla florbalu viděli asi jen jedenkrát a to po pořádně dloooooooouuuuhé noci. Protože je tam přece jasně napsáno, že rychle rozehrát standardku se přece nesmí..he Utkání začalo ve vlažnějším tempu a my jsme se opět rychle ujali vedení. Ke konci první třetiny jsme přidali druhou branku po perfektně rozehrané standardce, která soupeřovi hodně zabrnkala na nervy. Horoměřičtí pak začali hrát hodně tvrdě, ale to bylo z jejich strany tak asi vše. K naší bráně se dostávali sporadicky a my kontrolovali průběh zápasu. Jen díky jejich gólmanovi, který se dnes zřejmě hodně dobře vyspal jsme jejich gólové konto nezatížili ještě víc. Naše vedení se ustálilo na skóre 4:0, ke konci zápasu jsme se nechali trochu strhnout a předvedli pár exhibičních kousků. Bohužel i před naší brankou, kde to neskončilo pohromou jen díky skvěle chytajícímu JeanPiérrovi. Soupeř průběh zápasu neunesl nervově a tak bylo k vidění i pár troufám si říct likvidačních zákroků, které naštěstí dobře dopadly. Na konci zápasu jsme mohli Jeanovi gratulovat k prvnímu letošnímu shotoutu a sobě k další výhře.

Závěrem chci poděkovat všem, jak zamakali, za předvedený výkon.Hlavně našim čtyřem cestovatelům, skvěle chytajícímu Jeanovi a Piérrovi, který nás jako obvykle hodně podržel a také se mi velmi líbil výkon rozhodčích. Jsem rád, že jsme tenhle náročný turnaj zvládli na výbornou. Myslím, že jsme si ukázali, že máme na to hrát hodně vysoko. Velkým zážitkem byl jistě konec zápasu s Lisboa, doufám že se budeme moct takhle radovat i třeba po turnaji v Tre-beachi...

10ssson

-- Dorost --

Následující řádky berte trochu s rezervou, protože jsem po dnešku zralej tak akorát do postele. Ale k věci, ať to máme za sebou.

Do zápasu s Pohodářema jsme naskočili téměř nerozcvičení a nerozehraní, a podle toho také vypadal začátek utkání. Bohužel se nám nedařily rozehrávky, přihrávky, střelba, zkrátka téměř nic. Naštěstí nás z této mizérie dostal gól po Mulátschově sólíčku přes půl hřiště, který  celou situaci uklidnil. Bohužel nás tento přesný zásah dostatečně nenabudil, a tak jsme se museli začít strachovat o těsné vedení 1:0. Několikrát jsme měli štěstí, že měl soupeř poněkud rozladěnou mušku a sem tam se zase blýskl Jiří, když vytáhl jeden z nepřeberného množství svých famózních zákroků. Naštěstí po těchto infarktových chvílích proměnil Tomáš svoji šanci (jednu z tisíce). To nás sice konečně na chvíli probudilo, a proto jsme se režie utkání zase na chvíli ujali my, ale bohužel jsme jako obvykle selhali v koncovce, a tak jsme z velkého náporu nedokázali nic hmatatelného vytěžit. Ba naopak, Jiří, po nepřehledné situaci před svojí brankou, poprvé v této ligové sezóně inkasoval. Po druhé třetině svítil na světelné tabuli stav 2:1 pro nás. 3.třetina tedy slibovala velmi zajímavou podívanou. A taky, že jo. Hra se přelévala nahoru, dolů a bylo se na co dívat. Zápas se pomalu, ale jistě začal přiostřovat, takže jsme si zahráli jak přesilovku 5 na 4, tak i oslabení, ve kterém se nám podařilo skórovat. Zápas jsme nakonec dovedli v klidu do vítězného konce. Konečný stav: 3:1 pro Wildcats.

V druhém zápase nás čekal papírově těžší soupeř než v zápase prvním - Sportcentrum 2000, ale jak už jsme se několikrát mohli přesvědčit, na tyto předpoklady se nikdy nedá 100% spoléhat. Tento zápas to jenom potvrdil, ale pěkně popořádku. Stejně jako v prvním zápase jsme do zápasu nevlétli příliš aktivně, ale naštěstí se to po několika minutách zlepšilo, a potom jsme už před gólmanem soupeře roztočili poměrně solidní střelecký uragán, ze kterého vzešlo několik gólů. Potom jsme už v klidu táhli zápas k vítěznému konci. Někdy až tak klidně, že jsme v obranné fázi vyrobili trochu hloupou chybu, ze které se soupeř dostal do nebezpečné pozice, ale naštěstí jsme vždy dokázali situaci včas uhasit. Sečteno, podtrženo Jiřího další zasloužený shotout, 6 vstřelených gólů, tedy výsledek 6:0.

Z těchto dvou zápasů plynou zhruba tři zásadní ponaučení. Opět jsme si dokázali vytvořit několik slibných šancí, ale jenom nepatrný zlomek z nich jsme dokázali přetavit v gól. A druhý poznatek je - vyvarovat se zbytečných chyb v rozehrávce. Z části za to můžou také útočníci (zejména pak křídla), kteří se dostatečně nenabízí na přihrávku od beka, ten pak musí rozehrávat riskantně, z čehož pramení takovéto chyby. A za třetí střílet, střílet, střílet, kdybychom více stříleli (a to platí i pro muže), tak bychom možná nemuseli dotahovat až v závěru, jako se to stalo právě na mužích. Ale jinak chválím plné nasazení všech tří kategorií a můžu určitě mluvit za všechny, že celkových 9 bodů z 12 možných je velmi solidní výsledek, který bychom asi netipovali ani já s 10sssonem, a to je co říct :o) Takže jen tak dál, doufám, že nám takovéto vyrovnané výkony vydrží až do konce sezóny.

jossev

Pořádáním ztížený turnaj dorostu, který dnes proběhl opět v domovské aréně na Zličíně, pro nás opět dopadl dobře. Je to špatným povrchem v hale nebo našimi slabými soupeři? Můžeme jen doufat, že slabost soupeřů vydrží.. K rannímu zápasu zapasu nastoupilo na hřiště zcela nepochopitelně (nebo pochopitelně?) několik ospalých a unavených skoro mrtvol, což se bohužel nezměnilo ani během zápasu.V zápase, který měl skončit jasnějším vítězstvím, než pouhých 3:1, nad slabým týmem Pohody, jsme spálili neuvěřitelné množství vyložených příležitostí, což je prej prokletí našeho týmu, ale neomlouvá nás to.V zápase trochu chybělo nasazení, ale to se naštěstí zlepšilo do odpoledního zápasu se Sportcentrem, kterých jsme se už chvíli dopředu báli, asi kvůli jejich velikosti a rychlosti, kterou jsme si asi jen vsugerovali podle jejich názvu. Nasazení stouplo o 100%, ale přibylo chyb v obranné fázi, což se dokázalo napravit již v první třetině, kdy jsme si udělali pohodlný náskok 3:0. Druhá třetina bez branek naznačila, že se ještě může stát cokoliv, ale haluzní góly nás dostaly do ještě pohodlnějšího vedení 6:0, kterým utkání skončilo. Myslím si, že dnes byl velmi podařený den, počasí v hale bylo celkem příznivé florbalu a pořádáním jsme si dneska pořádně užili florbalovou atmosféru. Ještě musím všem poděkovat, že jsme to zvládli, hlavně teda těm čtyřem výtečníkům, kteří zvládli i muže a přesto hráli i mezi dorostenci s velkým nasazením. Jen tak dál a myslím, že se nám pomalu otvírá vstup do Futura, ale ještě nikdo neví kolik nás to bude stát.:o)

Jiří

-- Koťátka --

Druhý turnaj našich Koťátek měl ukázat, jestli při ligové premiéře získané body byly opravdu zasloužené nebo jestli šlo jen o souhru okolností. Už týden před začátkem prvního zápasu trošku naši radost kalila plánovaná nepřítomnost Marie, jednoho z našich defenzivních štítů. Tento trend se ovšem podařilo dotáhnout ještě výše, když mi v neděli ráno zazvonil telefon a na druhém konci Gábi mamka oznámila, že obsah Gábinina žaludku není slučitelný se dvěma nedělními zápasy.. Rána pod pás ještě před začátkem..V této, defenzivně značně redukované sestavě jsme tedy vyrazili vstříc Julisce a dvěma nedělním duelům. Už od rána nás svojí přítomností i kritickým okem podporovala i dlouhodobě indisponovaná Klára, které tímto všichni přejeme co možná nejrychlejší rekonvalescenci a návrat na palubovku:o)

Wildcats vs. Panthers

Od prvního hvizdu rozhodčího bylo na hřišti znát, že zápas bude až zbytečně vyhrocený a emocionálně pestrobarevný. Jako obvykle podpořený „kvalitním" výkonem bratří v černém triku (rozuměj rozhodčích).. Soupeřky na nás doslova vlítly a i přes to, že jsme se před zápasem zařekli k provedení tohotéž, už po dvanácti vteřinách Terka lovila míček zpoza svých zad. Tento okamžik nás možná paradoxně spíše nakopl a od této chvíle jsme s jiskrou v oku soupeřkám nedarovali jediný metr prostoru zadarmo. Hra se přelévala přes střed hřiště, častěji na naši stranu a  příležitosti se střídaly u obou branek. Toto tempo přerušil hvizd pana rozhodčího, který nás poslal nemilosrdně do čtyř. Ovšem, oslabení je naše silná stránka a tak pro soupeřky bylo spíše utrpením než výsadou pobíhat po hřišti v početní převaze. Oslabení jsme dokázali tedy tradičně využít a srovnali skóre vstříc dvěma jedničkám. Dále hra probíhala podle zavedeného scénáře, kdy Pantheří jedenáctka vzala míček na hokejku a dokud to šlo, hrála si na prostoru 40x20 metrů svojí hru..Mňo, Pantherům se mezi turnaji zřejmě podařil pěkný „nákup".. Naše snaha ovšem nepolevovala, naopak. Zaslouženě jsme se za podpory dobře chytající Terky ujali vedení 2:1.. A když po pár minutách přišla i branka třetí, mohlo se zdát, že je hotovo.. Omyl! Vzhledem k tomu, že se již nachylovala poslední desetiminutovka utkání, Jana s Martinou za podpory Terky a Terky toho měly při absenci Marie a Gábi na beku už plné zuby, což vyústilo v hloupou chybu, která vedla ke snížení skóre na 3:2. Od této chvíle byly soupeřky na koni (nebo snad na Pantherovi??) a naše Koťátka trošku rezignovala.. Jen díky velkému štěstí a Terce v brance se soupeřkám do konce utkání podařilo „pouze" vyrovnat. Spoustu sil stojící duel tedy skončil smírně 3:3. Smírně? Tedy alespoň na papíře..

Wildcats vs. Prosek

Do druhého utkání se do naší branky doklouzala Ali a my jsme věděli, že prosecký tým bude těžší oříšek, než ranní soupeřky s chundelatou srstí. Vzduch v hale na Julisce se dal krájet a prodávat na krychlové metry, jediné, co v něm scházelo, byl však kyslík. Tento jev a i pokročilejší odpolední hodina měly za následek ospalý zápas, který následoval. Vstoupili jsme tedy do zápasu poněkud pomaleji a rozvážněji, než bylo třeba a běhavé maminy v bílých dresech nám od úvodu pěkně zatápěly. V průběhu první třetiny jsme dvakrát kapitulovali a únava bylo to slovo, které mne napadalo při pohledu do tváří všech koťátek na lavičce. Těžko přetěžko jsme se sbírali k útočné aktivitě a přechod přes střední pásmo se stal téměř nemožným. Vždy se našla nějaká ruka, noha, hokejka či jiná část výstroje či čeho jiného, která dokázala míček a často i naší pronikající hráčku zastavit téměř natruc fyzikálním zákonům. Tento trend nás provázel celým utkáním, ale postupem času jsme se zpomalujícími soupeřkami čím dál tím více začali držet krok. Skóre se pomalu vršilo na obou frontách a jeho finální podoba se tvářila pro kočičky nepříznivě 2:5. Přesto je třeba říct, že námi předvedený výkon nebyl špatný, ale soupeřky byly v tomto utkání skutečně lepší:o)

Závěrem je třeba pochválit obě brankářky, které dobře zachytaly, Martinu s Janou, že odběhaly téměř celá dvě utkání, Terku a Terku za to, že svou těžkou úlohu na hřišti dobře zvládly a ostatní koťata, že do zápasu dala víc než jen sílu..ale především srdíčko..a to se cení..

Věřme, že příště, tedy za tři týdny, již v kompletní sestavě podáme ještě lepší výkon než dnes a bodově ho posvětíme.. A dveře FuturaFree se tak zase otevřou o chloupek víc..

Coach

A úplně nakonec chci poděkovat všem, kteří se ať už herně nebo organizačně podíleli na dnešním Velkém WildCatím Třesku za to, že všechno proběhlo podle plánu, na nic se nezapomnělo a každý byl tam, kde měl být a dělal to, co měl. Díky všem.

Zápas proti Panterkám nás čekal až pozdě odpledne, a tak jsme se docela úspěšně vyhly brzkému rannímu vstávání. V hale jsme se ovšem nesešly v úplné sestavě, chyběla nám rekreující se Marie a ze dne na den nám vypadla i Gábi kvůli zdravotním potížím. To nás trošku vyvedlo z míry, ale i tak jsme se s veselou náladou a silně namotivovány vrhly do zápasu. Než jsme se rozkoukaly, Terka tahala míček zpoza svých zad. To nás probralo ze zimního spánku a začaly jsme pořádně hrát. Hra se odvíjela ve svižném tempu, které přerušilo vyloučení jedné z našich hráček, a tak jsme si mohly vyzkoušet hru ve čtyřech, ve které se Lucce podařil vstřelit vyrovnávací gól. Panterky v polovině zápasu značně polevily, toho jsme využily a dvákrát skórovaly. Ale přechod do útoku zvládaly mnohem lépe než my a tím se často dostávaly do přečíslení. Díky spoustě fatálních chyb jsme dvakrát inkasovaly a bylo vyrovnáno! V posledních pěti minutách panovala dost vypjatá atmosféra, kterou lépe zvládly soupeřky a zasypaly naší bránu hodně nebezpečnými střelami. Polovina z nich naštěstí končila odražením od břevna a zbytek perfektně vychytala Terka. Oba týmy si tedy odnesly po jednom bodu. Soupeřky se značně radovaly, zatímco na naší straně převládalo spíše zklamání.

Po delší pauze na oběd jsme částečně načerpaly síly a shlédly naše příští soupeřky, „maminy" z Proseka. Hráčky sice neběhaly tak rychle jako my, ale zato byly mnohem víc techničtější. Celý zápas se nesl v mnohem pomalejším tempu než první, jelikož byl v hale nepředstavitelně vydýchaný vzduch a fyzické síly jaksi docházely. Toho soupeřky jaksepatří využily a několika rychlými góly si zajistily celkem slušný náskok. Veliké problémy nám dělalo dostat míček od beků na křídla a posléze zakončit a ani o rozehrávce beků nemůžeme mluvit v superlativech. Přes všechna tato úskalí se nám podařilo dvakrát skórovat a náskok snížit. Jenže soupeřky byly střelecky mnohem aktivnější a my jsme jim gólové šance přímo nabízely. Konečné skóre 5:2 a Prosek se mohl zaslouženě radovat z výhry.

   Oba zápasy jsme i bez našich dvou nejrychlejších beků zvládly celkem dobře. Oslabení se nám opravdu povedla, ale to se nedá říct o přesilovce, ve které nám chyběl klid a přesné přihrávky. Příštím soupeřem jsou Wizardky, papírově nejlehčí tým v tabulce, a Děkanka (myslím, že zde komentář není nutný).:o)

Marťan

Wildcats vs. Panthers
Na zápas s Pantherkami jsme se docela dost připravovaly. Byl to zápas plný očekávání. Chtěly jsme ukázat, že první vyhraný zápas proti ženám z České Lípy nebyla jen náhoda, ale že výhra byla skutečně zasloužená. Do zápasu jsme šli s tím, že chceme uhrát co nejvíce bodů. Bohužel chyběly dva velmi důležité články týmu - Marie a Gabča. No co se dalo dělat. Soupeřky na nás vylítly a než se mi stačily vzpamatovat, už jsme prohrávaly. Naštěstí jsme se ale rychle vzpamatovaly a vyrovnaly. Dále jsme přidaly ještě další dva góly. Bohužel jsme asi nejspíše o něco povolily a soupeřky o něco přidaly, a tak se stalo to, že asi tak 5 minut před koncem došlo k vyrovnání. Naštěstí pro nás se soupeřkám nepodařilo v posledních minutách nám vstřelit branku, protože bohužel byly na závěr lepší - oni měly asi tak 10 velkých šancí a my tak 1- 2.

Wildcats vs. Prosek
Do tohoto zápasu jsme nastupovaly tak nějak ospale. Téměř vůbec jsme nevěděly, jaký soupeř nás čeká. Známo nám bylo pouze to, co nám jedna dívčina v hale řekla, že Prosek je hratelný. Nakonec z ní ale vypadlo, že je z Děkanky, tak nám moc nepomohla. Zápas probíhal zhruba stále podle stejného scénáře. My když měly míček, tak jsme se těžce dostávaly na soupeřovu polovinu a když měl soupeř míček, tak jsme ho těžce dostávaly od naší branky. Ani nevím čím to bylo, že téměř každý míček jsme musely vyhazovat asi tak napětkrát, protože vždy se u někoho zastavil a hned byl zpátky u naší branky. Skóre se postupně navyšovalo a tak zápas skončil pro nás nepříznivě 2:5.

Musím říci, že i když tento turnaj nedopadl úplně podle našich představ, tak si zasloužíme alespoň malou pochvalu - za velkou snahu a nasazení. Chtěla bych všem moc poděkovat - hlavně Terce a Alíkovi za skvělé výkony (Alíkovi také za předzápasovou ,,poslušnost"- zrovna mě nenapadá jak to jinak nazvat- moc mě to potěšilo), bekům (ti měli obzvláště těžkou práci), útočníkům, panu trenérovi, Kláře (přeji brzké uzdravení) a divákům, co se na nás přišli podívat.

Adela