Kuba si dal na čas, ale jeho report si stejně jako všechny předchozí zaslouží uveřejnit..

Tady by bylo tak krásně...

...kdybych tady nebyl já, pomyslel jsem si první den, když jsem poprvé zalehával večer do stanu a před sebou měl ještě devět dní, které se měly tomu prvnímu více či méně podobat. Jakožto nováček jsem na poznámky zkušených mazáků týkajících se fyzického utrpení či totálního vyčerpání spojeného s chutí okamžitě se poblít, omdlít nebo pro jistotu rovnou zemřít (podle psychické odolnosti jedince) reagoval lehkým úsměvem, doplněným slovy: „no já se tam docela těšim...".

Všemožně omílané pojmy jako ovál, okruh, běhání či posilování pro mě byly španělskou vesnicí spojeným s nádechem science-fiction. Jak kruté však bylo jejich poznání! Bolest celého těla spojená s objevením nových svalů, nemožnost vůlí ovládat své končetiny a především myšlenky na rychlou a snad bezbolestnou smrt, provedenou skokem do všude přítomné úzkokolejky mne přesvědčily, že nechat se dobrovolně honit po lese a ještě za to platit, je nápad hodný člověka s opravdu chorou myslí.

Postupem času jsem však začal zjišťovat, že se začínám pořád na něco těšit. Při každém tréninku jsem se těšil na jeho konec, na obědy u Bobase, zvlášť jeho palačinky pořád cítím, jak se rozplývají na jazyku, na jedno povolené pivo po večeři a hlavně na vás všechny! Ve vaší společnosti šlo všechno samo a čas, přes veškeré fyzikální zákony ubíhal až moc rychle. Nikdy nezapomenu na nezapnutelné večery na hrázi, sousedovic Toníčka nebo bílý mrak, který pluje po modrém mléku a přitom voská nějakýho bosýho vozka. Na noční bojovce jsem nebyl asi od svých 10 let a výlet na hrad taky nikdy neodmítnu. Tohle všechno se mi povedlo zažít za pouhých 10 neuvěřitelně krátkých dní.

Všichni do jednoho jste mi přirostli k srdci a hlavně díky vám, můžu mezi čtyřma očima říci, že na příští soustředění se zase „docela" těším. Ale je to jenom mezi náma! J

Na úplný závěr bych rád využil  citát z jednoho mého oblíbeného filmu (mladší soudruzi asi nebudou znát, schválně jestli někdo pozná...), natočili ho s dvěma úplně odlišnýma konci a teprve těsně před uvedením si vybrali tenhle... Takže: „Kouči, myslím, že tohle je začátek krásného přátelství".

Forrest79