sobota - ženy

vs. Panthers 1:2

vs. SKV 1:2

neděle - muži

vs. U.F.O.S. Mladá Boleslav 2:1

vs. FBŠ Bohemians 3:0

Zličínská premiéra

Letošní zahájení ligové sezóny obstarala naše nejpohlednější enkláva, tedy ta Koťátkovská. Návdavkem se nám dostalo té cti první kočičí ligový turnaj zároveň odpořádat. V domácím prostředí haly na Zličíně jsme tak měly téměř ideální podmínky k úspěšnému startu do nového soutěžního ročníku. Za slovíčkem téměř se tentokrát schovává zásadní oslabení kádru o chřipkově či jinak nemocné Kočičky. Bohužel ani skvadra, která se na Zličíně sešla, neoplývala pevným zdravím, ale na problémy a klacky hozené pod nohy jsme zvláště v dívčí kategorii dostatečně zvyklí, takže jsme s chutí vyrazili do boje. Prvními soupeřkami nám byly jen před pár dny úspěšně přáteláčkem otestované Pantherky. Tedy soupeř ne nehratelný. Od počátku utkání se míček přeléval z jedné strany hřiště na druhou a přesto, že soupeřky ho na svých čepelích držely častěji, zásluhou velmi dobře fungující defenzivní činnosti a dobře chytajícího Alíka jsme soupeřkám téměř nedovolili ohrozit naší branku. Brankových příležitostí jsme si dokázali vypracovat dostatek, ale tady se v plné kráse předvedl kámen úrazu zvaný tragická koncovka. Pálili jsme vesele jednu příležitost za druhou a byla pouze otázka času, kdy tuhle marnotratnost soupeřky dokáži potrestat. Stalo se. Obdržená branka nás dokázala nakopnout k heroickému výkonu, který přinesl brzké vyrovnání. Opět bylo chvíli veselo, ale ohraná písnička o lehkomyslném zakončení se stále častěji vracela do éteru zličínské haly. Zasloužený trest na sebe nenechal příliš dlouho čekat a soupeřky se haluzní střelou/přihrávkou? ujaly vedení. Na tuto branku už jsme i vinou docházejících sil (přecijen hrát celý zápas v šesti je docela fuška), nedokázali odpovědět a z prvního letošního souboje jsme odešli poraženi nejtěsnějším výsledkem 1:2

Po několikahodinové pauze nás čekal druhý soupeř sobotního programu - Coyotky z Královských Vinohrad. Opět tedy ženstvo nám více než dobře známé. Kvalitu soupeřek jsme tudíž nemuseli odhadovat a velmi dobře jsme věděli, co nás na hřišti čeká. Soupeřky se dostavily v nelichotivém počtu osmi hráček do pole a tento fakt napovídal tomu, že fyzické síly budou během utkání poměrně ve shodě. Už od úvodu hry se potvrdilo, že Coyotky jsou soupeřky nepoměrně vyhranější než jejich ranní kolegyně, ale přes svou zjevnou kvalitu jsme jim dokázali na hřišti zdatně konkurovat. Našich ofenzivních příležitostí i díky brutálnímu důrazu soupeřčiných obránkyň rapidně ubylo a o to pečlivěji jsme se soustředili na své defenzivní úkoly. Povětšinou jsme soupeřky dokázali udržet v uctivé vzdálenosti od naší branky a sporadické výpady pokryla s jistotou dobře chytající Alina nebo záchytná síť za brankou. Fyzicky náročné utkání tak rozhodla jedna proměněná příležitost soupeřek navíc oproti našim a opět jsme ze hřiště odešli s těsnou porážkou 1:2. Přesto byl obraz utkání podstatně lepší než ráno a opravdu byla velká škoda, že jsme nemohli nastoupit v kompletní sestavě, protože jinak by se utkání zřejmě vyvíjelo diametrálně odlišně.

Závěrem: v šesti hráčkách v poli se hraje těžko.. i přes velké nasazení a dobrou defenzivní práci nevyhrajeme, pokud nebudeme proměňovat příležitosti.. na hřišti si už dokážeme navzájem pomoct i v ošemetných situacích.. v plné sestavě a střelecké formě máme na to hrát vyrovnaně i se soupeřkami s vysokých pater tabulky.

Nedělní výlet

Neděle ráno, sluníčko svítí, ptáčci zpívají, půlka září za námi, ideální příležitost vyrazit na jeden z posledních skoroletních výletů.. Proč ne.. Ale kam? Tak třebaaa... Zruč nad Sázavou? Proč ne, schváleno. A abychom se celý den nenudili, tak si střihneme dva zápasy na rozptýlenou.

Chřipková epidemie nepostihla jen sobotní turnaj Koťátek, ale i na nedělním srazu mužů to pokašlávalo o sto6. Snad na dvě tři výjimky byli všichni zabalení do šátků a nejžádanější rekvizitou byla termoska s teplým čajem. Přesto, že jsme se na start sezóny chystali skutečně důkladně, nemoc si nevybírá a tak jsme ke své premiéře neodjeli v plné sestavě. Doma bohužel zůstal Mik a všem bylo jasné, že s jedním centrem bude práce na hřišti o to výživnější.

Do Zruče jsme dorazili v pohodě, po cestě jsme zamávali autobusu plnému maďarských volejbalistek a během posledních dvou týdnů už podruhé nám spadla brada z místní haličky.. Proč my v Hlavním městě taky nemáme takhle luxusní haly za takhle luxusní peníze?? Utřeli jsme slinu a vyrazili na průzkum soupeřů. „Pozitivním" zjištěním na úvod bylo, že náš první soupeř ve svém prvním utkání „na zahřátí" nastřílel více než hladkou desítku.. a další radost nás doslova potkala na chodbě před šatnami, když se v průvodu našich odpoledních soupeřů objevili borci, kterým ještě neuschnuly sálovky ze včerejšího mače v extralize.. Krásné vyhlídky byly před námi.

Přeskočme druhý šok toho dne způsobený luxusní šatnou s VIP vstupem přímo na hřiště a dostaňme se k šoku třetímu.. ještě jsme se ani nestihli převléknout do „pracovního" a na tribuně se objevily naše zdatné fanynky s nemalým transparentem.. mňo..dámy.. děkujeme, co dodat, takového překvápko sto kilometrů od domova nečekal nikdo.. Konečně se tedy dostáváme k meritu jádraJ ..a to k prvnímu utkání. U.F.O.S. Mladá Boleslav je tým nám doposud absolutně neznámý, tudíž určení speciální strategie není možné. Vyrukujeme tedy se standardem a po opatrném úvodu uvidíme, co a jak.. Stalo se. Do utkání jsme vstoupili se zodpovědností na hokejkách a už od prvních minut jsme se mohli divit statice soupeřů..jakoby čekali, co vymyslíme. Důkladný obraný val soupeřů se překonával poměrně obtížně a když se ještě přidaly nepřesné přihrávky a chabé zakončení, vykrystalizoval nepříliš produktivní začátek utkání. První třetina skončila vzájemným oťukáváním a otestováním JeanPiérrovy pozornosti pouze pár propagačními míčky. Druhá třetina se nesla v duchu té první, hra byla oboustranně dost opatrná a soupeř těžil především z rychlých brejků. Minuty utíkaly čekáním na první zásah. Ten přišel bohužel do nesprávné svatyně a prvním brankářem, který musel lovit míček ze své sítě byl bohužel ten náš poté, co jsme opravdu nedokonale pokryli banální standardku. Jednobranková ztráta nás donutila zvýšit obrátky a zanedlouho jsme deficit smazali. Od této chvíle hra přitvrdila, ani jeden z týmů nechtěl inkasovat, ale bodová plichta také nebyla tím pravým ořechovým. Chtěli jsme utkání rozhodnout ve svůj prospěch a se štěstím se nám podařilo vsítit i podruhé. Do konce nezbývalo již mnoho minut a my stále hráli poměrně otevřenou partii. V poslední pětiminutovce jsme však dobře nasadili uspávací hru a držení míčku a přes jeden či dva kritické pokusy soupeře jsme zápas dotlačili do úspěšného konce.

Radost z úspěšné premiéry byla velká, ovšem brzy převážila odpovědnost z utkání druhého. Stihli jsme se podívat na souboj našich odpoledních soupeřů se starými známými z Čelákovic a ujistili jsme se v tom, že oba tihle soupeři budou patřit mezi ty náročnější.. Čas druhého utkání se přiblížil a na všech našich borcích byla patrná nervozita. Částečnou úlevu přinášel fakt, že náročné první utkání jsme ustáli a body přistály na našem kontě, ale útěcha to byla jen chabá, bodovat přeci chceme v každém zápase. Respekt pryč a hurá na hřiště. Opět jsme začali opatrně, soupeř ovšem brzy na naši rozehrávku vytáhl poměrně statický, ale nepříjemný forčeking a velice nám tak ztěžoval přechod byť jen do středního pásma. O to více místa bylo na útočné polovině a ani soupeřova křídla se do bránění příliš nehrnula, takže místa i času na vymýšlení kombinací bylo až dost. V tomto utkání ještě více než v prvním přestal poslouchat většinu našich útočníků míček na čepeli a slibně rozjeté příležitosti končily těsně pod stropem či za mantinelem. V tomto duchu utíkaly minuty jedna za druhou. V polovině utkání začalo být jasné, že ten, kdo vstřelí první branku, bude s vysokou pravděpodobností vítězem. Tempo vzrostlo a my jsme začali kupit chyby v defenzívě opepřené neproměněním několika dobrých příležitostí. V tuhle chvíli byla branka do naší sítě na spadnutí. To bychom ovšem za zády nesměli mít jistě chytajícího JeanPiérra, který s úšklebkem sobě vlastním vytáhl i 101% geniální křížovou kombinaci soupeře a symbolicky tím odstartoval naší úspěšnou ofenzívu. Střelecké trápení protrhl individuální florbalovou parádou Zdeněk a brzy potom jsme ještě dvakrát přisypali. Soupeř se nevzdával a jeho výpady byly stále nepříjemnější, ale konec utkání se blížil a díky dobře zahranému báčku v poslední pětiminutovce přinesl úsměv na rty a další tři body do kasičky.

Start do soutěže se tedy nadmíru vydařil, ovšem na usínání na vavřínech je ještě spooousta času. Předvedený výkon nebyl nijak oslnivý a tentokráte při nás stálo i štěstí. Pokud chceme pravidelně sbírat body i nadále, musíme zásadně přidat v rychlé souhře „z první" a v zakončení bez přípravy.. a na hřišti musíme především rychleji myslet.. Práce máme tedy dost..

Coach

Výsledky a aktuální tabulkou se můžete pokochat v Soutěžích.