Druhé pokračování pohádky zvané mužská liga se odehrálo o zřejmě poslední slunné neděli tohoto roku na pražské Děkance. Hala to pro nás zakletá, obvykle nebodová, nás ani tentokrát nepřivítala ve svých útrobách příliš vřele. Žádné šatny k dispozici, všude mokro jako v bazénu, ostré slunce na hřišti a vše korunoval pohled na rozhodčovskou dvojicí, která slibovala veselé zážitky..

První duel proti boleslavské Orce měl být ten náročnější z nedělního menu. Ač jsme měli v plánu hrát klidnou kombinační hru, muži v černém byli proti a dělali všechno proto, aby se hra nekouskovala zbytečným pískáním do píšťalky a aby si obě strany na hřišti užili pěknou porci kvalitního full-kontaktního sportu. Přes toto omezení panovalo po téměř třicet minut bezbrankové skóre, přičemž na vině byli především útočníci obou výběrů, kteří nedokázali proměnit příležitosti, povětšinou vzniklé po hrubých chybách některého z defenzivních hráčů. První střeleckou smůlu protrhl soupeř a aby toho nebylo málo, návdavkem brzy přidal druhý zásah. Poté se štěstěna přiklonila i k nám a dvěma opravdu pěknými florbalovými momenty - perfektní tečí před brankářem a výborně umístěnou střelbou jsme v úvodu třetí periody srovnali. Krátce poté ovšem opět zaúřadoval soupeř a během tří minut odskočil zpět o dvě branky. Na tuto situaci jsme už přes veškeré úsilí odpovědět nedokázali a odvezli jsme si tedy celkem zaslouženou porážku 2:4

Druhý mač začínal pouhé dvě hodiny po skončení toho prvního a dá se říct, že borci nestihli ani vychladnout a už byli zpět na hrací ploše. Olympia Kutná hora, tým, který na prvním turnaji příliš nezazářil tentokrát zabojoval a po celý zápas byl, opět s přispěním přesných sudích, zdatným protivníkem. V plánu bylo brzy vsítit dvě tři branky a v klidu utkání dotlačit do bodového konce. Začali jsme dobře a už ve třetím střídání ve třicátédeváté vteřině první minuty zavěsil jossev. Poté se hrálo nahoru dolu a soupeř měl v některých momentech více ze hry. Jednoduchá taktika dlooooooooouhých a někdy ještě delších lobů na uskákané palubovce Děkanky dobře vycházela a naši beci měli velké problémy míčky dostat pod kontrolu. V jedenácté minutě jsme, tentokráte po přečíslení 2 na 1, inkasovali a brzy po začátku druhé třetiny soupeř dokonce o jednu branku odskočil. V této chvíli jsme začali pálit stoprocentní příležitosti jako o závod, jossev pohrdl zasunutím míčku do prázdné branky a Martin a Martin si tak dlouho nahrávali před prázdnou brankou, až jí přestřelili..dvakrát. Vyrovnání jsme se dočkali až těsně před koncem druhé periody a shodou okolností to bylo ze špatně rozehrané standardní situace..ale co, počítá se.. Ve třetí třetině chtěly oba týmy strhnout vítězství na svoji stranu a nebylo tedy nouze o dramatické situace před oběma brankami. Postupem času jsme začínali získávat více ze hry, ale kutnohorská branka byla jako zakletá, ne a ne dobře trefit. Prokletí zlomil teprve minutu před koncem Mulátscho a pečetil tak zisk tří bodů.

Závěrem: odehráli jsme dva pěkné zápasy, oko divákovo si jistě přišlo na své a s výsledky můžeme být více méně spokojeni. Jen je třeba dodat, že slabší soupeře formátu KH, bychom měli porážet s větším přehledem a s větším brankovým rozdílem.

Nakonec musím vyseknout hlubokou poklonu širokému fansboru, který oba dva zápasy podpořil dokonalou akustickou kulisou a vydržel i ve chvílích, kdy nám dole na hřišti nebylo zrovna do zpěvu. S takovouhle podporou se hraje parádně.. Díky!

Coach