FbK Wildcats Praha

Rok 2012 ve znamení úspěchů sportovních, ale především osobních, přejí FbK WILDCATS.

Po spořádání všech kaprů, řízků, salátů a cukroví bylo na pořadu tradiční vánoční florbalové klání na plážích TřeBeache. Letos jsme s trochou nostalgie na první výlet do krajů plážových vyrazili ve velmi očesané sestavě. S jedním čapájevem a osmi jezdci do pole. Jezdců mělo být devět, ale nepříjemná závada trávícího traktu vyřadila na poslední chvíli Standu. Na druhou stranu nám přál los, v základní skupině nás vyhlíželi borci z Chodovské tvrze, výběr třebíčským juniorů, Spartak a rezerva pořádajících Sniperů. Pořadatel nám léta nabízel, abychom se ubytovali někde blíž k hale. Když jsme rok co rok s díky odmítali, rozhodli se to zařídit obráceně. Postavili halu blíž k Benzionu. A tak nás letošní plážové zápasy zavedly do nové moderní haly, která je od Benzionu vzdálená co by kamenem dohodil.

Vzhledem k téměř jarnímu počasí jsme cestu zvládli velmi rychle a nebýt toho, že si kouč plete levou a pravou stranu, již v 18 jsme mohli být všichni ubytováni. Spravedlivým trestem mu budiž to, že jako každoročně zahne u Benzionu o jednu odbočku dřív a tak jako jediný přijíždí k Benzionu ze západního směru:-) Vše se nakonec podařilo a v 18:20 bylo ubytováno, následovala porada a volná zábava. Nejprve jsme poměřili síly v dovednostní hře jménem Texas hold ‘em. No bóže :-) Pak jsme se (samozřejmě nedorozuměním) ocitli v zamřížované cele třebíčského Alcatrazu. Páč v lochu není co dělat, jedině hrát stolní fotbálek, tak jsme si čas ve vězení zkrátili turnajem, ve kterém se podařilo vyhrát nějaká trička, skleničky a jiné hodnotné ceny.

První hrací den nás uvítala pěkná hala, sympatická paní na vrátnici a luxusní šatna, kterou jsme dostali na celý den. Pro představu, šatna byla asi tak velká, že by se v ní mohly postavit mantinely a hrát 3+1 bez problémů. Takže v našem počtu jsme se tam trošku ztráceli. Ještě je nutné poznamenat, že Kruťák a Jenda měli speciální motivaci dát 4 góly. Ukázalo se, že výhra je vůbec nelákala, protože stejně nejraději pijí mléko:-) Ale o tom níže. Stručný přehled zápasů ve skupině:

vs Snipers B+C

Prvních pět minut jsme čekali, že se zápas vyhraje sám. Nestalo se, naopak jsme dostali dva banány z kategorie laciných. Soupeři trochu došel dech a následujících dvacet minut se vůbec nemuselo hrát. My jsme spali, Snipeři se nikam nehnali. Že se hraje zápas nám došlo pět minut před koncem. Skalda využil přesilovku a nás to nakoplo k drtivému tlaku, kde vyrovnání doslova viselo na našich čepelích. Nepovedlo se a tedy výsledek 1:2

Dvojzápas vs Spartak Třebíč & Chodováci

Los skupiny nám připravil lahůdku v podobě dvou zápasů hraných za sebou. Proč ne, lidí máme dost. Spartaku dal góla hned z prvního útoku Jaroušek. Soupeř však rychle odpověděl vyrovnáním a následně i obrácením skóre na 1:2. Dál se hrála vyrovnaná partie, při které se více cukrovalo než střílelo na bránu. A tak tímto skóre zápas i skončil.

Proti Chodovu jsme stáhli hru na dvě lajny a prakticky bez odpočinku se začalo opět hrát. Ukázalo se, že nám rozehranost a rozběhanost ze zápasu proti Spartaku vyhovuje a v prvním poločase jsme Chodov přehrávali. Odměnou nám byl první gól s přízviskem „Pod křídly lva“ ;-) Z forčekingu těžil 10sson, který ukázal, že není vždycky potřeba trefit víko a i tak gól platí. Ve druhém poločase přišlo sebeuspokojení, inkasovaný gól na 1:1. Naštěstí  ke konci zápasu Radek ukázal, že ideální řešení situace tři na jednoho je bomba pod víko bez pardónu a tak jsme mohli slavit první vítězství.

vs Snipers juniors

Za naše nepřesvědčivé výkony a předváděný florbal se diváci dožadovali navrácení vstupného . Pořadatel nás tedy potrestal a nasadil na naše utkání rozhodčího Pařízka. Trest jsme hrdě přijali a do zápasu vlétli jako vítr. No spíš jako vánek, únava se dostavila. Naštěstí jsme si už trochu srovnali čepele a tak se brzy trefil Jaroušek, chvíli na to Radek, na 3:0 zvyšoval 10sson a víc gólů se již do první sirény nevešlo. Ve druhé polovině nachytal Jiřího v oslabení třebíčský mladík zpoza brány a tak to bylo najednou jen o 2 branky. Pak přišla rychlá kombinace soupeře a prásk 3:2 a zaděláno na drama. Naštěstí si Knedlík vzal ponaučení z 10ssonovy lekce o tom, kam mířit a přízemní raketou pečetil na 4:2.

SumaSumárum 6 bodů, Kruťák a Jenda prohráli sázku :-) a my mohli očekávat, jakého soka nám přiřadí zapeklitý herní sytém a klíč postupu do čtvrtfinále. Několik lidí zoufale teoretizovalo, pokoušelo se o výpočet za pomocí skript od Navary a o jiné čárymáry. Přitom bylo úplně jasné že nás čeká Spartak :-) Mezitím se hladovější část výpravy vydala na večeři k té nejmilejší servírce, co znám. Nikdo z nás si nepamatuje, co měl k jídlu, ale večeře byla požitek :-) Následoval přesun na Benzion a zhodnocení dne u Simpsonových. Pak přišla zpráva o naší čtvrtfinálové partii. 9:00 Spartak. Vzbudili jsme ospalejší část naší výpravy, následovala krátká porada ve stylu „mám jen dvě věci“ a rozchod. Někdo zůstal na fejsbuku, někdo se zasnil o Pétě, někdo vyrazil do ulic.

vs Spartak Třebíč

V první půli zápasu se hrála vyrovnaná partie. Protože se skóre ne a ne pohnout, tak to rozhočí trochu okořenili a poslali nás do čtyř. To je naše silná zbraň a tak netrvalo dlouho a 10sson zakončil brejkovou situaci gólem. Do druhé půle jsme šli s nejmenším možným náskokem. Spartak začal pálit ze všech pozic a jedna tečovaná střela si cestu našla až za Jiřího záda. Ostřelování pokračovalo a další branka přišla po dorážce. Nezbývalo moc času, začali jsme hrát na riziko. Soupeř ale trpělivě bránil a do šancí nás nepouštěl. Naopak potrestal naši hru na hraně rizika gólem na 1:3 a bylo rozhodnuto.

Letos jsme si v Třebíči všichni vydatně zahráli. Bohužel jsme nedokázali v improvizované sestavě předvádět příliš kvalitní florbal. Slušně odehraný zápas s Chodovem a celkem pěkný zápas se sniperskými juniory nemůžou vyvážit bídu z ostatních zápasů. Nejvíc asi mrzí fakt, že letos by byla případná cesta do finále nejlehčí za sedm let. Semifinálovým soupeřem Spartaku byl totiž tým Snipers B+C...

Chtěl bych všechny účastníky pochválit za to, že přemáhali své nemoci, bolavé klouby, únavu a makali. Vynikající výkony opět předváděl Jiří a doufám, že si formu přenese i do druhé půle sezóny. Po shlédnutí zápasu Pervy týmu a Přerova jsem dospěl k závěru, že potřebujeme trénovat střelbu z větší vzdálenosti a střelbu z běhu. Bez střel góly nepadají a když se nedaří kombinace, tak je holt potřeba umět vystřelit z větší dálky.

Přeji všem divokého (jakože WILD) Silvestra a na viděnou v novém roce!

10sson

Galérka in progress

Klidné Vánoce v kruhu rodinném všem členkám, členům a příznivcům klubu přejí FbK WILDCATS Praha.

Béčko v Kunraticích aneb dva kroky od vrcholu

Před posledním turnajem béčka v tomto kalendářním roce jsme se ocitli v situaci, kdy nás dvě výhry nad týmy z horních pater tabulky, mohly posunout na výsluní první příčky, kde jsme mohli v klidu a pohodě přezimovat. Do Kunratic jsme dorazili v plné palbě, navíc ještě posíleni o Mirka, kterému ještě ani neuschnul inkoust na registračce a už se dral na hřiště věšet víka za padesát klikůJ

vs. Kutná Hora

Podpořeni mohutnou fanouškovskou základnou jsme se do soupeřů pustili bez respektu a od třetí čtvrté minuty jsme převzali iniciativu hry. Soupeři hrozili téměř výhradně z brejkových situací, které způsobem sobě vlastním, přesto však nadstandardně nadstandardním, likvidoval Jiří. Pomalu ale jistě se nám začalo dařit střílet i branky. Jednou se trefil Radek, jednou Mirek a třetí trefu s větším časovým odstupem přidal HonzaKl. To už se počítala třetí třetina zápasů a počet nepřesností a chyb plynoucích z nekoncentrovanosti se na naší straně začal stupňovat. V závěru třetí třetiny jsme soupeřům dovolili pokazit Jiřímu shot out a zápas ještě trochu zdramatizovat. Zbytek hracího času jsme už ustáli a odvezli si tři body za výhru 3:1. K zápasu je nutno podotknout, že jsme si vybrali větší porci štěstí a nebýt famózně chytajícího Jiřího, k hladkému vítězství bychom tak snadno nedošli.

vs. Black Angels

doplní někdo z aktérů

Summary:

Tři získané body a čtvrtá tabulková pozice jsou po předturnajových očekáváních možná trochu zklamáním. Je ale třeba si uvědomit, že odstup od týmů na prvním až třetím místě je pouze dvou- respektive tříbodový a jarní část soutěže bude ještě dlouhá. Nic nám tedy nebrání se i na jaře poprat o co nejlepší tabulkové umístění.

Kočičky vs. Panthers B

Kočičky si ke svému jedinému zápasu dne zajely do dalekých Čakovic, do haly proslulé pekelně tvrdými mantinely a žádnými šatnami.

Do místa konání jsme dorazily v nekompletní sestavě, kdy antibiotické choutky z domova nepustily Niki a museli jsme tak řešit parafrázi na nerudovskou otázku S kým tam? (čti do brány) Po pečlivé přípravě padla karta na LenkuČ., která se své role zhostila se ctí.

Od úvodu zápasu se hrálo víceméně na polovině soupeřek, většinu času jsme drželi míč mezi našimi čepelemi, ale to bylo všechno. S ubíhajícím časem jsme čím dál tím úporněji, pomaleji a bez myšlenky kombinovali a ne a ne se dostat ke slušnému zakončení. Pár míčků, které jsme do branky zvládnuli vyslat, bylo spíše propagačního charakteru. Takhle uběhly dvě třetiny, kdy my jsme většinu času tlačily a soupeřky občas zahrozily z nečekaného brejku. Rozuzlení přišlo teprve ve druhé polovině závěrečné hrací části, kdy jsme se s pomocí TerkyS po rychlém přechodu do útoku ujali vedení 1:0. Za necelou minutu přidala uklidňující druhou branku Markéta a zbytek zápasu si holky víceméně zkušeně pohlídaly pohlednou kombinací na ploše celého hřiště.

Summary:

Vydřené tři body, které nás zařadily do „klidného“ středu tabulky. Stejně jako muži A čekáme na probuzení střelců (respektive střelkyň), pro které nebude problém proměňovat vytvořené příležitosti a na probuzení nahrávaček, které si uvědomí, že dříve rovná se lépe a budou se balónku zbavovat o tu vteřinu dvě dříve, které nám chybí k tomu, abychom zakončovali do prázdné branky..

Díky holkám, že přestože se brankově dvě třetiny zápasu nedařilo, nevypustily to a zápas dotáhly do vítězného konce. Nicméně nepochybuju o tom, že svůj podíl na tom měla večerní oslavná motivace ve Futuru. Velký dík patří Lence, která se s nezvyklou rolí vyrovnala na výbornou.

Coach

Zobrazit galerii Nájezd v podání Edy aneb inspirace pro muže A >>

V neděli 4.12. nás čekal po dlouhé době zápas a to v Mladé
Boleslavi.
Jelikož nám 2 turnaje odpadly, tak se šlo na druhé kolo.


1. zápas W. vs. Mukařov aneb Suma sumárum kde jsou naše body
V první duelu nás Mukařov přehrál 10:2. Tuto prohru jsme chtěli
odčinit výhrou a 3 body v tabulce.Ve druhé minutě zápasu nám Mukařov
vstřelil branku. Na odpověď jsme dlouho nemuseli čekat. Eda s Jirkou
Maturou utekli a dva na jednoho vyřešili nádhernou souhrou,
vyrovnávací branku vstřelil Eda. Mukařov s vyrovnáním nesouhlasil a
dal branku na 2:1. Ta branka byla dost podivná, protože hráč stál na
brakové čáře a míček v bráně.Vyrovnání bylo za nedlouho na světě.
Zápas se nám podařilo otočit díky Danově brance. Skóre po první
třetině 3:2 v náš prospěch.

Ve druhé třetině jsme odskočili o dva góly na 4:2 a začala bitva Na
Moravském poli Mukařov vyrovnal, my zase odskočili. Tato přestřelka
nám vydržela do stavu 8:7 v náš prospěch. Pak se rozhodčí rozhodli
vyloučit a to dost, dost přísně. Nic méně Mukařov 8 vteřin před
koncem oslabení vyrovnal. Vedení nám vrátil Adam, kdy se zjevil úplně
sám před soupeřovou bránou 9:8.

V čase (cca) 10:12 nám vyhodili dalšího hráče za sekání, kterého v
tomto utkání bylo víc než dost, ale co se dá dělat. A pak to přišlo
Mukařov vyrovnal čase (cca) 11:24 a velmi šťastnou trefou v čase 11:41
Mukařov otočil zápas na 10:9. Nejen, že jsme si z toho to zápasu odvezli
nula bodů, ale i taky dva zraněné hráče.1. Petr Kačer ve druhé
třetině dostal takovou sekeru, že má přetržený nehet a krve (fuj)
žádný trest nic. A druhý je Jirka Matura, který dostal míčkem do
oka. Doufám, že oba budou v pořádku a brzo na hřišti. Ale máme tam
také dva hattrikáře 1. Eda a 2. Dan Kvěch. Zápas byl odehrán velmi
dobře, ale v závěru nám chybělo štěstí.


Nastala 7 hodinová pauza. Každý ji řešil jinak buď zůstal v hale,
v McDonaldu, v muzeu vozů Škoda nebo pracovně (coach)..


2: Zápas W. vs. Benešov
První třetina se dá nazvat jedním slovem "trapas" nebo "zaspání".
Nevím, čím to bylo jestli, tak dlouhou pauzou nebo brzkým raním
vstáváním. V této třetině jsme dostali 6 branek a nechali v tom Šímu
samotného. Za stavu 2:0 jsme nastřelili tyčku, což nás trochu mrzelo.
Do druhé třetiny jsme se vrátili aktivněji, ale bylo vidět, že
Benešov si zápas nenechá vzít a dál pokračoval ve svém nátlaku.
Začali jsme víc chodit do střel a hlídali si hráče. V tomto zápase se
nám také podařilo dát smolný vlastní gól. Kdy benešovský hráč
nahazoval před branku a od prsou obránce se míček odrazil do brány.
Nicméně z této třetiny jsme odcházeli se stavem 9:0. Ve třetí
třetině jsme se vrátili ke své hře a stávali se vyrovnanějším
celkem, ale bylo už pozdě. Benešov nám přidal další dvě branky a šli
jsme ze hřiště s prázdnou.



Tento turnaj ukázal, že je stále co zlepšovat. Nicméně také ukázal,
že už něco umíme. Body jsme sice neudělali, ale z 1. zápasu máme
dobrý pocit. Tam nám už jen chybělo štěstí v závěru a šťastnější výběr
rozhodčích.

PetrP.

Termín letošního zimního soustřeďka je 14.+15. ledna.

Prosím, zapište si ho do deníčků a veďte ho v patrnosti.

Rozpis je k dispozici, napište si o něj.

Poslední ligové vystoupení A-týmu v kalendářním roce 2011 bylo naplánované do dejvické Unihoc arény. Díky velmi specifickému klimatu, které v této hale panuje snad celý rok, se jí právem říká Ice arena. Na chodbách sníh, železné konstrukce branek by jistě neolízl nikdo, kdo shlédl film Obecná škola, místo časomíry iglú...

Vs Nebušice

Jen, co hrací plochu opustila rolba, vrhli jsme se na rozcvičku a mohlo se začít hrát. Soupeř zaujal defenzivní taktiku, příliš do nás nebušil, hrozil spíš z brejkových situací. Z jedné takové jsme inkasovali první branku. Míček si z velkého úhlu skrz hlouček hráčů v brankovišti vybral cestu místo do rohu do naší sítě. Začali jsme hrát strojově naší hru, akorát jsme zapomínali střílet. Když už se někdo ke střele odhodlal, tak to spíš připomínalo pokus o trefení branky amerického fotbalu. První, kdo zjistil, že ta správna branka je o pár metrů níže byl Jaroušek „Jaromír“, který tento turnaj hrál v duchu svých nejlepších let v Pittsburghu. V druhé třetině soupeř po brejku získal standartku a následnou střelou urazil rampouch v pravém horním rohu Jiřího branky. Přidali jsme ještě něco na obrátkách a po skrumáži před bránou se ozývá hvizd. Rozhodčí, kteří měli zimou vytažené stulpny až ke krku, ukazují trestné střílení. 10ssonovi ovšem balónek při zakončení přeskočil čepel a tak následovala přesilovka. Nutno přiznat, že nebyla nejpovedenější a tak jsme dál prohrávali o gól. Na gól se čekalo až do třetí třetiny. Čekání se divákům vyplatilo, protože takovýto gól padá jednou, maximálně dvakrát za 10 000 let. Za naší bránou se balón po souboji dostal vysoko nad naše hlavy. Následně spadl na Jiřího helmu a do brány. Gól nás nezlomil, nadechli jsme se k velkému náporu. Bohužel se projevila přemotivovanost a z ní pramenící přílišná agresivita v soubojích potrestaná dvěma po sobě jdoucími dvouminutovými tresty. V oslabení jsme se rozhodli hrát vabank a tak na hřišti vůbec nebylo znát, kdo vlastně hraje tu přesilovku. Hrálo se nahoru dolu a to nám vyhovuje. A tak Muláčo potvrdil formu a snížil na 2-3. Pak jsme hru otevřeli na maximální riziko, bohužel brejkovou šanci se nepodařilo využit a z protiútoku jsme inkasovali na konečných 2-4.

Vs T.B.C. Králův dvůr

V tomto zápase byl k vidění souboj, na kterém by si pošmákli fanoušci kanadsko-americké NHL. Joel v dresu TBC proti našemu veteránovi z Pennsylvánie. O motivaci měl tedy Jaroušek „Jaromír“ postaráno a také to bylo vidět. Hned z úvodu zápasu právě z jeho hole přišlo vyrovnání na 1-1. Zápas se hrál nahoru dolu. TBC si příliš nelámalo hlavou s obranou. Z pochopitelných důvodů jim nebylo příliš teplo, takže proč se nezahřát třeba vyběhnutím do útoku. S postupem času však TBC zjistilo, že nahoru dolu se s námi hrát nedá a ve třetí třetině se již mnohem poctivěji soustředili na defenzívu. Ve druhé části padl gól na každé straně. To ovšem nic neřešilo a tak to snad ani nestojí za zmínku ;-) Kanadského rychloručku celý zápas bedlivě hlídal Martin „Skalda-Pronger“ a tak nebýt uvedený v ZOU, vůbec bychom o něm nevěděli. Jenže dvě minuty před koncem byl Martin vyloučený a Joel ucítil, že teď je jeho chvíle. Z místa, které v přesilovkách proslavil božský Wayne, vybruslil před bránu a vsítil rozhodující branku. Nutno podotknout, že jsme v té době již hráli na riziko, protože bod pro nás nic neřešil. Tedy prohra 2-3.

Summary: Zisk šesti bodů v tomto turnaji by pro nás znamenal přezimování na postupových pozicích. Zisk nula bodů pro nás bude znamenat velmi nelichotivý pohled do tabulky. Mezi zápasy jsme si zkusili vyříkat, na čem by se dalo zapracovat, co by se mělo udělat jinak. Co se podaří a co ne, je jen na nás. Na naší docházce na tréninky, přáteláky. Na tréninkovém nasazení. Tohle vše je potřeba si uvědomit, než kdokoli začne přemýšlet, proč jsme dnes těch šest bodů neudělali.

Děkuji otrlým fanouškům, kteří si vydali transsibiřskou magistrálou, aby zhlédli naše mrazivé představení a neumrzli. Pochvala patří Jardovi, který dnes hrál jak vyměněný. Také musím vyzdvihnout nasazení od všech hráčů. Škoda, že nedokážeme vydanou energii lépe proměnit v góly. Protože kdyby góly byly úměrné nasazení, tak dáváme každému dvě cifry. Dále chci popřát bezproblémovou návštěvu nemocnice, kterou bude muset podstoupit náš spoluhráč s kořeny ve Velkém Šenově.

10sson

Půl sezóny za námi a chtělo by to pořádně oslavit, pozvednout číši rychlých špuntů na zdar všem vydařeným zápasům a utopit žal ve sklenici multivitaminového džusu po těch nepovedených. Takže nejen na víno, nejen na ženy a nejen na zpěv se připravte v sobotu 17. prosince, již tradičně ve smíchovském klubu Futurum. Nebo netradičně někde jinde, o tom však rozhoduje rada starších, s případnými náměty se proto obracejte na ně.

Marťan

Výherní euforie ukončená studenou sprchou

Po ranních peripetiích s vozovým parkem jsme se nakonec všichni v brzkých hodinách sešli v hale na Vinohradech a mohli jsme vyzkoušet zdejší nový povrch. Přesvědčili jsme se, že bude pro naši hru dostačující a tak nám už nic nebránilo, abychom se pustili do zápasu. Našláplé Vinohrady B, nebo spíše Vinohrady A, nastoupily do zápasu velmi laxně a nedůrazně, tedy podle mého názoru. Na hře to bylo dost znát, jejich beci nepřistupovaly k našim útočníkům  tak natěsno, a tak bylo hodně příležitostí na střelbu a hlavně dorážky.  Díky tomu jsme se také mohli radovat z dosaženého gólu, který nás rázem posunul do vedení. Jednobodový náskok jsme udrželi poměrně dlouho, ale přecijen si soupeřky místo v naší brance našly a bylo vyrovnáno. Soupeřky těžily z poměrně slušné sehrávky, ale jejich zakončení buď mizelo v síti za brankou nebo je s přehledem vychytala Markéta. Hra se víceméně přelévala z jedné půlky na druhou, až od začátku třetí třetiny, kdy se soupeřky probraly, začaly být aktivnější a krutě trestaly naše chyby. Na světelné tabuli svítil na začátku třetiny slušný stav 2:2, do šaten jsme odcházeli s porážkou 2:7. Myslím, že není třeba komentovat, díky vlastním chybám jsme se připravili o drahocenné body, i kdyby to měl být jen jeden, tomuhle zápasu by slušel.

Když jsme nepokořili domácí Vinohrady, bylo potřeba bodovat v utkání proti Divokým kočkám. Tým z horních příček tabulky, který disponuje několika hodně dobrými hráčkami, přijel v prořídlé sestavě a k našemu údivu bez oněch kočičích hvězd. Začátek zápasu byl hodně ospalý, hlavně ze strany soupeřek. Vlastně to nebyl jen začátek, celou první třetinu hrály tužku. I přes všechnu snahu se nám ale nedařilo jejich gólmanku překonat. Balónek šel buď mimo branku nebo se do její blízkosti ani nedostal.  I když se nám dařilo balónky sbírat, finální přihrávka skončila bůhvíkde a mohlo se jít zase vesele bránit. Před začátkem poslední periody jsme ztráceli 2 branky a Kouč nás nabádal k tomu, abychom se probraly, přece dva góly není tak moc a kor proti takovému soupeři. Promluvení do duše ale nepomohlo ani od Markéty, která chudák musela sledovat naše ploužení po hřišti. Nedařilo se a nedařilo. Vyzkoušeli jsme si snad všechny herní situace, přesilovku, oslabení, powerplay, přesilovku 5na3, ale nic naplat, naše neschopnost dát nějakého góla v přesilovce se nám vymstila. Soupeřky naopak ještě dvě branky přidaly, na což jsme odpověděli v závěru třetiny jen jedním ubohým gólem (omlouvám se tomu, kdo ho v střelil, ale jinak se to nazvat nedá). S výsledkem 1:4 jsme si tak nechali ujít další cenné body, a že jsme je v tomhle zápase měli sbírat.

Suma sumárum, některé výkony by se daly pochválit, hlavně v první polovině zápasu proti Vinohradům, jinak mě dámy omluvte, ale byla to tragédie. Musíme se naučit hrát svojí hru, bavit se jí a nepřistupovat na herní shit soupeře. Jediný, kdo si zaslouží pochvalu, je Markéta, která nás v brance nejednou podržela. Taky bych ráda ještě jednou poděkovala hrstce diváků, co se na nás přišli podívat, škoda jen, že jsme nepředvedly lepší hru.

Marťan

Kočičí turnaj se blíží!

Přijďte nás podpořit tuto neděli dopoledne do haly na Vinohradech.  Hned v 8:00 se proti nám postaví domácí TJ Sokol Královské Vinohrady a od 11:30 se utkáme s Divokými kočkami.  Spolu s námi patří oba týmy mezi top 4 a pro nás tedy bude stěžejní v těchto utkáních bodovat.  Kdo už nás někdy viděl hrát, tak ví, že kvalitní soupeř = kvalitní hra a to je snad dostatečná motivace pro nejedno divácké oko. Pokud i tak váháte, tak vězte, že na ženském turnaji je vždycky co k vidění ;-) Doražte, budeme vaši podporu potřebovat.

Vaše kočičky