Po posledních dvou úspěšných turnajích nám tentokrát měly být soupeřkami poněkud těžší týmy z prvních dvou míst tabulky. Před prvním zápasem jsme si řekli, že zápas proti SKV B se budeme snažit uhrát a ten druhý proti Athletičkám pokud možno vyhrát. Ale Kouč míní a kočky činí.. Nicméně přání tří bodů bylo vyslyšeno.

 

vs. SKV B

V prvním zápase, proti SKV B, jsme měly soupeřky mást odlišnými způsoby hry. Jedna pětka měla za cíl aktivně napadat a tak druhá naopak pasivně čekat na polovině a chodit do brejků.  Zpočátku zápasu to, alespoň podle mého názoru, dost mátlo i nás samotné a hra vypadala dost hekticky a neuspořádaně, co se týče vytyčených taktik. Přesto to ale nebyl špatný začátek zápasu, začaly jsme hrát hned od začátku a zapomněly jsme „zaspat“ jak je to občas naším dobrým zvykem. Po první třetině, která skončila vyrovnaně 1:1, jsme si řekli, že s nimi hrát jde, že jen musíme plnit taktická zadání a hlavně ani na chvíli nepolevovat. Tak se také stalo a přesto, že se nám podařilo vyrobit pár chyb v obraně, soupeřkám se je díky našemu štěstí v podobě Lenky v brance nepodařilo potrestat. Naopak se nám v průběhu druhé třetiny podařilo jeden gól přidat a šly jsme tak do závěrečné třetiny s hubeným, ale o to více motivujícím jednobodovým náskokem. Hlavním cílem bylo zkusit ještě nějaké góly přidat, abychom se nemusely až do konce zápasu přetahovat s takovou nervozitou o každý míček. Přání bylo vyslyšeno a tak jsme zvýšily na 3:1. V posledních minutách zápasu začaly soupeřky hrát v šesti bez brankářky, čehož při výhozu využila Lenka z branky, která nechtěla zůstat v kanadském bodování pozadu a mít taky nějakého toho góla. Ovšem toto přání s ní nesdílela hráčka z Vinohrad, která svojí neférovou výpovědí ovlivnila i paní rozhodčí, která byla schopná ihned změnit svůj názor a gól neuznat, druhý sudí zřejmě někde chytal lelky, protože prý nic neviděl. V následujícím trestném střílení Monika krásnou střelou ségru pomstila a my jsme vedly 4:1. I Kouč si prý, podle jednoho očitého svědka, „kvíknul“ radostí. Na závěr zápasu ještě stihla Verča navýšit skóre do prázdné brány na krásných 5:1. Tímhle vítězstvím jsme si dokázaly, že když opravdu chceme a snažíme se od první do poslední minuty, není pro nás žádný soupeř téhle ligy nehratelný.

 

vs. Athletics

Do druhého zápasu proti Athletičkám jsme tedy šly v dobré náladě a s chutí porazit i je. Taktika zůstala stejná jako v zápase prvním. V tomto zápase se nám bohužel nepodařilo hrát od začátku naplno, párkrát jsme si nechaly hráčku utéct, pořádně jsme si ji nepokryly, špatně odbránily nebo jsme párkrát nešly do balonku s takovou chutí a razancí ho získat. Soupeřky bohužel dokázaly využít téměř každé naší chyby a tak jsme je celý zápas dotahovaly, první třetina skončila vyrovnaně 2:2. Dopředu nám tentokrát nepřálo tolik štěstí a musím říct, že soupeřky měly opravdu šikovnou golmanku, která spoustu střel pochytala. Protihráčky hrály obraný styl „co nejvíc se seskupit před brankou, hlavně aby si soupeř pořádně nenahrál“ což nám také docela komplikovalo útočení. Druhou třetinu probíhala hra velice podobně až na to, že soupeřky dokázaly vsítit góly tři, zatímco my jen dva. Do třetí třetiny jsme tedy šly s cílem rychle vyrovnat a pokud možno zvýšit a zamezit chybám v obranné fázi hry. Bohužel soupeřkám se podařilo dát ještě jeden gól, na který jsme my sice odpověděly, ale další vyrovnávací se nám, i přes konečnou hru v šesti, nepodařilo vstřelit, i když nechybělo mnoho. Konečně ve třetí třetině jsme totiž opět začaly hrát tak, jako v prvním zápase a byla vidět snaha na každé z nás, bohužel už jsme ale nestihly touto snahou zápas zvrátit a tak skončil naší prohrou 5:6.

 

Summary:

Tenhle turnaj bych ale rozhodně jako prohru neviděla. Některé z nás se naučily střílet a daly konečně pěkné góly, což doufám budou chtít opakovat i nadále. Dokázaly jsme si, že když se chce, tak to jde, že máme na to vyhrávat. Když na to budeme další turnaje a hlavně i tréninky při nacvičování herních situací myslet, tak myslím, že jsme na dobré cestě. J

Závěrem bych chtěla poděkovat úplně všem holkám, protože všechny jsme se snažily bez vyjímky. Jmenovitě bych chtěla zmínit Monču, která nám tenhle turnaj, přesto, že nebyla úplně zdravotně v pořádku, hodně pomohla, a jak sama říkala, vykonala i nejeden životní běh. Dále Kláru, která na začátku dne sice říkala, že je tu jen jako psychická podpora, ale vůbec to na ní nebylo vidět a oba zápasy odehrála na jedničku. Jako tradičně zaslouží pochvalu Lenka, která nás vždycky podrží, přesto že jí v tom někdy necháme docela vykoupat. A taky nesmím zapomenout zmínit fanoušky, kteří nás přišli podpořit.

A hurá na další soupeřky!

 

Lucka

 

 

Další turnaj béčka se měl nést v duchu uvědomění si tabulkové pozice a velké snahy napravit do té doby velmi neuspokojivé výkony. Na pomoc jsme si vzali resurrektovaného Kruťáka, z áčkové soupisky pak Radka a po jednom zápase také OndruK a Jameše.

 

vs. Peďák

V zápase s Peďákem jsme se chtěli pokusit o získání kýžených bodů. Po minulé prohře v poměru 7:8 jsme měli soupeřům co vracet. Nezačali jsme vůbec špatně a v průběhu první třetiny si vypracovali řadu příležitostí. Branka soupeřů pro nás byla ale zakletá. Ať jsme se dostali do lepší nebo horší příležitostí, slušné zakončení pro nás bylo nepřekonatelným problémem. Soupeř naštěstí často ztroskotával na dobře chytajícím Šímovi a skóre tak nebylo téměř po celý průběh zápasu beznadějné. Přestože velká snaha a koncentrace byla vidět na všech, gól se nám za celý zápas nepodařilo dát ani jeden. Naproti tomu jsme tři branky inkasovali a ze hřiště odešli bez bodů.

 

vs. Kralupy

Druhý zápas proti florbalovějšímu z dnešních soupeřů měl být ten složitější. Soupeř je typický větším pohybem a na šestkové poměry slušným zakončením. Začali jsme tak staženi v dominu a čekajíc na brejky. Přání se nám plnilo a brejků jsme měli k dispozici víc než dost. Také jsme prothli střelecké trápení a dokonce se ujali vedení. To ale dlouho nevydrželo a po několika chvílích nekoncentrace jsme o něj přišli. Ve druhé části zápasu jsme stále drželi vyrovnané skóre a vysoké nasazené. Bohužel opět se ukázalo jako problém, zakončit jakýkoli míček mezi tři brankové tyče. Soupeř naproti tomu trestal a pomalu si budoval rozhodující náskok. Finální skóre 2:7 neodráží ani tak převahu soupeřů jako spíš naší střeleckou nemohoucnost.

 

Summary:

Opět bez bodů. Proti Peďáku si za to můžeme sami velkou spoustou neproměněných příležitostí, proti týmu z Kralup je to zasloužená prohra. Přes nulový bodový zisk musím ocenit všechny aktéry za nasazení a kolektivní pojetí hry, to se v béčku letos povedlo zřejmě teprve na druhém turnaji. Vyzdvihnout musím Danův výkon, který byl tentokrát mezi beky nejlepší. Ve zbývajících zápasech sezóny by nám mělo vydržet nasazení a chuť do hry. Pokud k tomu přidáme i střeleckou formu, posuneme se konečně k bodovým ziskům.

 

Coach