Kobyliské (m)učení

Okolo nedělní druhé hodiny odpolední se naše skvadra sešla v hale v Kobylisích. Z A týmu nás přišli podpořit Míra s Edou, ale i tak jsme nebyli kompletní, protože klubový lékař nedovolil nastoupit Kubovi.

Po krátké, o to však výživnější debatě a instrukcích na první zápas jsme se přesunuli na hřiště. Někteří z nás uronili nostalgickou slzu, při pohledu na nový povrh a vzpomínce na ten starý. Jako první nás čekali borci z Neratovic, kteří měli být tím snazším nedělním soupeřem. Během první třetiny jsme poctivě dodržovali naordinovanou taktiku a dokonce drželi hubený jednogólový náskok. Nicméně druhá třetina se nám totálně nevydařila, dostali jsme snad čtyři góly a po zbytek zápasu už pouze dotahovali soupeřův náskok. Finální skóre nakonec 4:7.

Do druhého zápasu proti Kobylisím jsme nastoupili s tím, že pokud jsme měli brát o víkendu body, mělo to být z prvního zápasu a ten druhý bychom si měli především užít a hlavně se snažit nedopadnou jako Peďák, kterému Kobylisy nadělily desítku. První třetinu jsme odvedli koncentrovaný výkon s obranným dominem, přes které se soupeři dostávali těžko a pokud se dostali, ztroskotali na výborně chytajícím Šímovi, a tak jsme zásluhou Edy nastupovali do druhé třetiny s jednogólovým náskokem. Nicméně druhé třetiny nám dnes prostě nevycházely a stejně jako v prvním zápase, i zde jsme malinko polevili, což se ukázalo na skóre, které až do konce zápasu narůstalo a to i přes to, že Šíma dělal, co mohl. V posledních pár vteřinách došlo pouze ke kosmetické úpravě skóre, když Eda propálil ze standardky vše, co mu stálo v cestě.

Resumé? Škoda bodů, které jsme ztratili v prvním zápase. Podařilo se nám dát poměrně dost gólů, ale zásluhou velkého počtu individuálních chyb v obranné třetině nám to bylo platné jak mrtvému zimník. Ke druhému zápasu asi není moc co dodat. Za oba zápasy si zaslouží víc než velkou pochvalu Šíma, který pochytal spoustu balónů a držel nás nad vodou.

Závěrem snad jen to, že každý si, doufejme, z  turnaje odnesl určitá ponaučení – kupříkladu mluviti stříbro, mlčeti zlato, případně dvakrát měř a jednou řež.

Vojta