Ženy v Kralupech:

V Londýně zase prší kočky a psi, ale to nic není oproti tomu, co se dělo v sobotu v Kralupech.
Coach byl s pány ve Stochově, takže nám byl k dispozici Knedlík. V hale bylo dusno a vlhko, nestandartní povrch a naše soupeřky, v tabulce blíže než bychom chtěly, Králův Dvůr a Panterky.

První zápas jsme hrály s Královým Dvorem. 1. třetina se odehrávala na půlce soupeřek, ale i po nespočtu střel na jejich bránu, zůstával stav 0:0.
Ve 2. třetině smůlu prolomilo duo Černých a naše brankářka si připsala další bod za asistenci.
Bohužel na začátku 3. třetiny Králův Dvůr zpoza brány vyrovnal a v desáté minutě přidal gól navrch. To ovšem už bylo v době, kdy Knedlík nasadil speciální pětku Monika - Lucka - Verča - Markéta - TéVéčko, aby nasázely nějaké góly. Dokonce soupeřky špatně střídaly a věnovaly nám tak přesilovku. Ale nic nám nepomohlo, ani posledních 12 vteřin čtyři na čtyři.
Podle trenéra soupeřek jsme měly vyhrát, ale prohrály jsme 1:2.

Sice jsme byly po výsledku zápasu smutné, avšak nezhroutily jsme se a soustředily se na další zápas.
Panterky nás nedostupovaly a zase jsme si vytvořily spoustu šancí, které jsme neproměnily. Nakonec na konci 1. třetiny a po akci, kdy se Markéta stáhla s míčkem dolů, načež poslala nahrávku před volnou bránu, se odnikud zjevila Míša a s přehledem skórovala.
Ve 2. třetině jsme nebyly schopny dát gól, zato soupeřky vyrovnaly a chvíli to vypadalo, jakoby rozhodčí pískali proti nám, nebo neznali pravidla. Terka S. byla ráda, že nemusí psát report a kdybych citovala Kláru, tak by Vám pípalo v hlavě.
Po první půlce 3. třetiny, kdy jsme inkasovaly dva góly ve dvou oslabeních, a při pohledu na naše zdrcené obličeje, řekla Andrea Honzíkovi: "Už to vzdaly." Možná i jo, ale v sedmé minutě trefila Monika branku a vykřesala tak jiskřičku naděje. V deváté minutě zazněl radostný ryk až na pánských toaletách a Honzík se smutným tušením, že soupeřky zvýšily náskok, se vracel do haly. A ono ne. To "jen" Klára se svým typickým, být tam, kde má být, dala gól a z jiskřičky "rozfoukala" oheň, který se v jedenácté minutě rozhořel, jakoby na něj přikládal Jirka se Šímou, protože Lucka vstřelila gól. Rozhodčí nám ještě zpestřili hru vyloučením Kláry půl minuty před koncem, ale vítězství 4:3 už jsme nepustily.

Škoda prvního zápasu, kdy nám ty góly do branky přes velkou gólmanku prostě neprošly. Štěstí v druhém zápase, že ty důležité góly padly.

Maruška

 

Ženy v Kralupech 2:

Předposlední turnaj žen v Kralupech, kde se trenérské role opět po čase ujal zastupující trenér (čti Dejv, haha!), jelikož šéftrenér klubu měl na starosti velmi důležité zápasy Áčka v boji o vytoužený postup. Cílem turnaje, získat tři body a udržet se na předních příčkách tabulky. Jako psychická podpora dorazila i zraněná Nikola s Andreou.

vs. TBC KD

První třetina se nesla ve znamení naší převahy. Soupeřky se moc k ničemu nedostaly a jejich akce končily slabým zakončením, kde si s půlkou střel poradila Lenka, a zbytek šel mimo bránu. Dlouho trvající bezbrankový stav jsme prolomily až na konci druhé třetiny, ovšem radost netrvala dlouho a krátká ztráta koncentrace znamenala vyrovnávací gól soupeřek.

Následovala pasáž hry, kdy jsme skvěle kombinovali na polovině soupeřek, dostali se k většímu množství střel, ale branka byla evidentně zakletá a mířidla holek poněkud rozladěná. Následný timeout během cca čtyři minuty před koncem zápasu a taktická změna byla takovým malým pokusem, zda se smůla v zakončení zlomí, když se na branku pošle „prostě cokoli, co se dá“.

Holky ví, že jsem vymyslel trošku zvláštní postup a taky ví, jak jsem tohle svoje rozhodnutí zdůvodnil. Škoda, že nám to tam nepadlo a po smolném momentu jsme inkasovali, na konečných 1:2. Soupeřka neměla z našeho rohu komu nahrát, tak to švihla na naší bránu. Bohužel, i taková Šmudla bohužel někdy propadne…

Trenér TBC mluvil po zápase jasně. Uznal, že jsme byli lepší, viditelně jsme je přehrávali. Soupeřky se často dostaly do situací, kdy nevěděly co hrát, ovšem trošku štěstí na závěr rozhodl, že z tohoto zápasu si body neodneseme.

vs. Panthers B

Po úvodním buly soupeřky zamakaly na 113% a okamžitě na naší branku vyslaly několik střel. Do soubojů chodily s velkým odhodláním a všude byly dříve. Velké překvapení z jejich nástupu ovšem netrvalo dlouho, protože tenhle způsob hry jim vydržel zhruba tři střídání.

Zápas nahoru dolů, holky hrály s chutí, snažily se, ovšem góly dávaly soupeřky v našem oslabení. Jedno přečíslení, jedno šikovné zakončení a pak střela z půlky, kterou Lenka neměla šanci vidět. Přesto, že jsme vstřelili vedoucí gól my na konci první třetiny, soupeřky otočily na 1:3 po situacích výše. Takové momenty jsou často na ručník, ale času bylo ještě dost. Za stavu 1:0 jsme ještě dostali možnost trestného střílení, ovšem ani z něj ani z následné přesilovky jsme vedení nenavýšili.

Někdy se hraje lépe a uvolněněji v situaci typu „už nemáme co ztratit“ a zbytek zápasu je toho důkazem. Prolomily jsme smůlu v zakončení a snížili na 2:3, dostavila se ještě větší chuť do hry a nenechat si uplavat body i z tohoto zápasu. Po chvilce jsme dokázali srovnat a na ručník byly tentokrát soupeřky. Zmatky v rozehrávce, mizerné nahrávky, snaha o taktické dohrání zápasu se také nevyvedla. Potrestali jsme jejich nezkušenost čtvrtým gólem a tři body byly blízko…

Ovšem ne tolik blízko. Ještě jsem si nějaký čas odbránili ve čtyřech, po faulu na středu hřiště. Ovšem tenhle faul sám schvaluji. V tu chvíli už nezbývalo opravdu nic jiného. Zbytek oslabení se vcelku vyvedl a povinné tři body byly doma.

Summary:

K zápasům asi nejde napsat nic víc. Marně jsem pátral po něčem, co by se dalo zmínit než jen mizerné zakončení, které nás stálo další tři body z prvního zápasu a klidnější průběh toho druhého.

S vypracováním šancí nebyl proti oběma týmům problém. Ale proměnit je, to se ukázalo jako nemožné. Bylo úplně jedno, kdo střílel, prostě to nepadlo. Bohužel jsme díky zraněním nemohli sestavou nějak více zamíchat a byli jsme odsouzeni hrát víceméně pořád stejně.

Některým doporučuji zaměřit se více na základní pravidla hry spojená s možným dvouminutovým vyloučením, protože těch zbytečných vyloučení byla za den více než polovina. Je škoda, dostat se zbytečně do čtyř. Zvláště, když jsme ve druhém zápase v oslabení dvakrát inkasovali.

Tři body nás udržely na předních příčkách tabulky a na posledním turnaji je pořád o co hrát.

Knedlík #13