Sobotní ráno, sraz za rozbřesku, vůně venkova. Ano, C je správně, mužské áčko plní pořadatelské povinnosti. S prvními slunečními paprsky vycházejícího slunce doráží soupeř, tím je pražská Bohemka. Ve florbale naštěstí není potřeba řešit ze kterého ďolíčku přijeli, nebo jestli je to ta pravá Bohemka, nebo levá, nebo která. Snad jen podotkněme, že během psaní tohoto reportu nebylo ubližováno žádným klokanům.

 

Do zápasu vstupujeme jako hurikán, balóny létají, tyčky zvoní. Nakonec přijde i pár zásahů do černého a je tu pohodlné vedení 4-1. Soupeř si neví rady florbalově, tak jde plakat na rameno rozhodčím. Dostane nejen kapesník a pohlazení, ale i spoustu volných úderů prakticky po každém souboji o balón. Hrajeme do kopce, který připomíná pověstný běh se šutry, známý z krajů jihoOsických. Naše nervová soustava to nezvládá, přichází nervozita, chyby a obrat soupeře na 4-6.

 

Zápas s Tatranem se hraje bez slz a ve svižném tempu. Borci s Téčkem na hrudi hrají nenápadný, ale efektivní styl. A tak se jen tak mimochodem pravidelně dostávají do situaci tři na dva, dva na jednoho, dva na nikoho. Pozorný čtenář se stává ještě pozornějším, protože tady něco neštymuje. Ne, nehrajeme prudce ofenzivní taktiku na jednoho centra a čtyři útočníky. Stručně řečeno naše obrana pořádá den otevřených dveří. Ještě stručněji řečeno 2-6. Hozený ručník sbíráme pomocí tajm autu, zamícháním sestavou a opětovným roztočením zarezlého brankostroje. Z brejku, z dorážky, míchačkou,  střelou, z nájezdu a najednou je to 7-6! Ikdyby se ten den už nic jiného nestalo, tak ta vstupenka na utkání za tohle stála :) Nestranný divák ovšem dostává i bonus a zákusek v podobě vyrovnání na 7-7 a další odskok soupeře na 7-8. Následně odvoláváme brankáře, páč ten už góla asi nedá, tlačíme vše na bránu, pár upachtěných dorážek ukončuje trest do prázdné na 7-9.

 

Pořádání jsme tedy pojali v duchu dobrých hostitelů. Všichni co přijeli, si užili mnoho florbalu a odvezli si spoustu laskominek v podobě 6ti bodů z našich vzájemných zápasů. Spoléháme na to, že až budou hostit oni nás, také nám nějaké pamlsky zanechají.

 

Velké DÍKY patří všem, co nám pomáhali pořádat. Dále poděkování vždy příjemné paní v místním bufetu za to, že jsem ji ani jednou nepotkal. Také oceňuji naši zdravotnickou službu, která trpělivě ošetřovala všechny více nebo méně simulující hráče.

 

10sson

 

 

 

Poslední kategorií, která měla otevřít letošní ligovou sezónu, byly Kočičky. Jak tomu bylo v posledních letech obvyklé, rovnou prvním zápasem soutěže a rovnou v osm hodin ráno. Naštěstí v relativně dostupných Kunraticích.

V 7:20 se tedy více či méně rozespalá kočičí skvadra sešla před kunratickou halou. Sešli jsme se v kompletní sestavě. Nikoho netrápily žádné výraznější zdravotní problémy, pouze Martina říkala něco o tom, že si z tajemných důvodů nechala chirurgicky zvětšit pusu a že stehy ještě dokonale nesrostly.

Za soupeřky nám na prvním turnaji stanuly tradiční holky z Benešova a domácí nově postavený tým Startu 98.

Za zmínku ještě stojí médii netrpělivě očekávaný první ostrý start Týny v dresu s dvojitým W na hrudi.

 

Benešovský tým v posledních letech pronásleduje velká fluktuace hráček a zřejmě i nějaké další potíže. Na první turnaj sezóny tak žlutomodré borkyně dorazily v osmi hráčkách do pole a to věru není mnoho. Začátek zápasu byl v naší režii. Během raketového startu jsme v první pětiminutovce nasázeli čtyři branky a získali potřebné sebevědomí. Bylo tedy možné do hry poslat všechny hráčky a střídat tak tři útočné formace. O takovém komfortu si může mužské áčko nechat jen zdát. Po zbytek první třetiny jsme v poklidu točili míček mezi našimi čepelemi a soupeřkám dopřáli pouze několik sporadických příležitostí plynoucích z chybného přebrání hráček nebo z prohraného souboje 1 na 1.

Ve druhé třetině aktivita soupeřek zesílila a několikrát nás zatlačily do našeho obranného pásma a podařilo se jim i dobře zakončit. Všechny pokusy ale končily u jistě chytající Lenky. Přidali jsme také nějakou branku na druhou stranu a dál v poklidu udržovali pohodlný náskok.

Ve třetí třetině se nestalo nic zásadního, pouze se začaly výrazněji množit individuální chyby při bránění a několikrát jsme selhali v zakočení. Díky Lence se to ale nijak negativně neprojevilo na skóre a došli jsme si tak pro první tři body za výhru 6:0.

 

Nový tým poskládaný ze zvučných jmen ošlehaných nejvyšší ženskou soutěží vyvolával řadu otázek a mnohý novinář jej pasoval do role papírového favorita letošního ročníku soutěže. Vzhledem k tomu, že jsme byli prvním týmem, se kterým měl nováček změřit síly, byli jsme plni očekávání. Začátek zápasu potvrdil očekávání, které říkalo, že tempo hry nebude pohodové, ale že bude potřeba pořádně běhat. Od úvodu zápasu se střídaly útoky na obě branky a nezaujatý divák se měl na co dívat. Soupeřky měly řadu příležitostí, především ze střelby z dálky. S tou si bez problémů poradila Lenka, pokud balónek viděla. Jako problematičtější se ukázalo přebírání hráček kolem naší branky při statickém útoku soupeřek. Z jedné takovéto příležitosti jsme při nepokrytí střílející hráčky ze druhé vlny poprvé inkasovali. Pavouk ve vymeteném víku bude na tento zážitek jistě ještě dlouho s nelibostí vzpomínat. Poté přišla řada i na naše útočníky. Vytvořené příležitosti jsme ale nedokázali zakončit podle představ.

Druhá třetina přinesla branky na obou stranách. Bohužel jsme byli týmem, který musel jedno- či dvoubrankové manko dotahovat. Snížit se nám podařilo hned dvakrát, ale bohužel jsme okamžitě opět inkasovali a promarnili tak šanci na vyrovnání.

Ve třetí třetině opadlo tempo hry a především z naší strany uvadla intenzita napadání, ze které jsme dosud dokázali těžit řadu balónků. Soupeřky vedly o dvě branky a nám se už, přes řadu příležitostí, nepodařilo skóre otočit ve vlastní prospěch. Se skórem 3:5 jsme tedy ze druhého zápasu dne odešli poraženi.

 

První zápas podle výsledku působí jako jednoznačná záležitost. Nutno ale dodat, že jsme se mohli opřít o jistou Lenku v brance a o nevelké tempo hry a nedůraz soupeřek, který nám dával potřebný klid na hokejky. Ve druhém zápase jsme očekávali výrazně větší kolotoč, který se nedostavil. Startu jsme byli poměrně vyrovnaným soupeřem. Škoda jen individuálních chyb, ať už od křídel, beků nebo gólmanky, po kterých jsme inkasovali čtyři z pěti gólů a škoda selhání v zakončení. Při o trochu lepším výkonu z naší strany jsme si mohli sáhnout pro body.

První turnajové vystoupení zpestřila ještě kapitánská rošáda, která ukázala, že chybovat je lidské a že najít poctivého notáře je v našich končinách nemožné. Nakonec se ale vše uvedlo na pravou míru a Lenka může spřádat plány pro volební kampaň 2015.

Závěrečný dík patří všem fanynkám a fanouškům, kteří dorazili.

Coach