Králův dvůr (multi)mediálně

 

… a to bylo vše z dnešních zápasů konaných v Králově dvoře. U mikrofonu mám obránce FbK Wildcats Praha, 10ssona.

 

V prvním zápase se nepodařilo porazit Příbram, v čem byl zádrhel?

 

Tak určitěěě. Nedařilo se nám trefovat zařízení a to je prý špatně, říkal to i trenér. Takže to musí být pravda. Vždyť ten jejich gólman by nechytil ani rýmu. Ale jako musím říct, že jsme bránu trefovali hodně málo, tak to bylo pokaždé překvapení, když se to podařilo. Čili celkem chápu, proč toho gólmana každý střelecký pokus tak překvapil. Celkově se nám zápas nepovedl. Hráči Příbrami naštěstí pečlivě clonili Jean Pierrovi, takže moc ze zápasu neviděl. Bylo to od nich takové pěkné gesto, páč se na to prý nedalo dívat. Tak aspoň nemusel.

 

Ohledně Jean Pierra, mezi fanoušky se spekuluje, zda by se neměl pan Pierre věnovat spíše svému businessu s kosmetikou?

 

Tak určitě ne. Kdo by si chtěl vydělávat miliony podnikáním, třeba hodinu si večer povídat o laku na nehty, když místo toho může nedělní ráno trávit na hřišti v Králově dvoře. To je otázka tohleto. Nemluvě o tom, že si do zápasu přinesl svou formu z tréninků, kde dovádí naše střelce k nepříčetnosti. Sedm inkasovaných gólů je možná trochu hodně, ale tohle není fotbal, nelze hrát na jedna nula a zkusit to „nějak ukopat“.

 

Co se naopak v zápase povedlo?

 

Hodně se nám dařilo nechat se vylučovat. Hrát pět na pět, to umí každej. Jenže čtyři proti pěti, to je jiná lahůdka. Kdo si potrpí na nějaká čísla místo řečí, tak mu doporučuji kolonku vstřelených gólů v oslabení, je tam taková pěkná dvojčička. Anebo jít studovat na MatFyz.

 

(Rozhovor přerušila blonďatá dívka, dobývající se do šatny Wildcats. Dožadující se Jean Pierra. Brebentila něco o tom, že je přece Martina Linhartová a ať ji koukají pustit. )

 

Jak to ten chlápek dělá... Ale pokračujme v rozhovoru. Zápas s Hlásnou, to byla jiná písnička?

 

Začátek byl přímo jako hitparáda. Museli jsme dohnat to co jsme nenastříleli v raním zápase. Bohužel za stavu 7:1 přišel pocit neporazitelnosti. Začali jsme hrát stylem kdo se vrací, nevěří gólmanovi. A že jsme někdy Jirkovi opravdu projevovali důvěru mocně.

 

 Zejména kuriózní byl 3tí inkasovaný gól. Jak by jste celou situaci popsal?

 

Myslím, že se úplně nepodařilo střídání. Vypadalo to, jako bych na hřišti zůstal sám. Pět na jednoho, to by byl těžký šach i pro Garriho Kasparova. Ale rozhodl jsem se, že se z toho ponaučím a příště také na to hřiště raději nepůjdu :)

 

 Kolegové komentátoři se shodli, že na přesilové hry se dalo dívat. Jaký je váš názor?

 

Tak víš jak, já jsem žádnou neviděl, páč jsem byl zrovna na hřišti. A to prý nemám koukat kde co lítá, ale hrát. Říká trenér. Tak to musí být pravda. Nicméně využít všechny přesilovky v zápase, to stojí za pochvalu. Říká to i trenér. A tak víš jak – musí to být pravda.

 

 Za druhý zápas tedy i přes vysoké skóre 11:7 panuje spokojenost?

 

Já myslím že divákům se to muselo líbit. Osmnáct gólů, za ty peníze, no řekni. Vem si ten Real Madrid s Liverpoolem. Za lupen dáš čtyřicet éček a pak vidíš jak se tam trápěj 1:0 ?

 

 Jaká je spokojenost se třemi body z dnešního dne?

 

Jsou to tři body jako každý jiný. Šest by bylo lepších, ale víš jak, liga se nevyhrává na podzim. Liga se vyhrává na jaře, až v play off se ukáže. Protože kdo vyhraje poslední zápas, ten vyhrál.

 

Díky, ať se daří.

 

10sson

 

 

Tak jsem teda zase jednou jela na kluky.

Jako koordinátorka fans supportu jsem tentokrát moc neuspěla, ale přecijen hrstka z nás se na turnaj do Králova Dvora nakonec dostavila. Už dlouho jsem neviděla naše pány hrát a na nedělní turnaj jsem se těšila. Ale co jsem viděla hned po příchodu do haly, nevěstilo nic dobrého. Po hřišti se ploužila banda polochcíplého čehosi, která se snažila o rozchytání. Připadala jsem si spíš jak na turnaji veteránů. I přesto se mi zdálo, že zápas začal ve svižném tempu. Soupeř z Příbrami měl herně poměrně navrch a hrálo se na naší polovině. Chyby v nedůsledně pobraných hráčích ve velkém brankovišti vyústily v několikabrankové vedení soupeřů. Nevím, co kdy, jak se stalo přesně, ale podařilo se nám stáhnout náskok dvěma pěknými góly, tuším, že v oslabení. Šancí bylo více, jen štěstíčko stálo někde jinde, většina balónků tak skončila většinou mimo branku někde za mantinelem. Nelibý výsledek pro naše barvy se začal odrážet na psychice hráčů, některé souboje byly vyhrocenější a některé zákroky zbytečné.  Pěknou řádku minut jsme také strávili v oslabení. Stále více se množilo i špatných rozehrávek od beků, které končily na připravených čepelích soupeřů. Z pohledu diváků byla třetí třetina spíš než odehraná, odtrápená.

Pauza mezi zápasy očividně pomohla a kocouři vlítli na Hlásnou jak draci. Nasypali do soupeřovy branky několik gólů a už si jen hlídali skóre. Polevení ve hře bylo znát a objevilo se několik chyb opět z nepobrání hráčů a soupeři začali stahovat náskok. Vyloučení létala vzduchem a tak se hrálo 5 na 4, 4 na 5, 4 na 4. Z tohoto pohledu pěkný zápas - góly v oslabení, přesilovce, a jelikož jsme si vybrali pěkné místo na soupeřově půlce, viděli jsme všechny góly pěkně zblízka a neunikl nám ani Dixův hattrick. Co se týče celkové hry, když přivřete jedno oko, tak se na to dalo koukat. Tabulka se ovšem na průběh zápasu neptá, a tak alespoň 3 body jsou doma.

Celková bilance z turnaje: prohra 3:7 s Příbramí, výhra 11:7 s Hlásnou, k tomu nijak oslnivá hra plus nezískané číslo na kapitána Příbrami, takže za mě turnaj nic moc a ze hry velké zklamání.

 

Marťan