Další díl nekonečného seriálu zápasů mužů A se konal v dejvické Unihoc aréně. Po příchodu nás nečekala obvyklá zima ani Zima. Chápej cokoli nad 10 stupňů škály celsiových (ne Plzeňských zlatavých) lze v této hale považovat za komfort. K sestavě snad jen dodat, že Skalda vyrazil navštívit vzdálené příbuzné Jean Piérra kamsi u Mont Blancu. Místo něj se do sestavy pohotově prodral James a estetický aspekt naší výpravy vylepšil Vláďa.

vs Merkur

Vesmírný zápas s florbalisty z první planety naší sluneční soustavy do ochozů přitáhl celé dva diváky. Děkujeme. Bohužel se asi nepřišli dívat na náš zápas, jen se potřebovali na chvíli schovat před nepřízní počasí, co právě probíhala venku. K zápasu samotnému je třeba uvést, že část výpravy soupeřů asi špatně odbočila u mléčné dráhy, neb dorazili v počtu pouze osmi kusů. Jejich taktika připomínala nejslavnější léta Prešovského fotbalu a tak na zabetonovou, na vlastní polovinu perfektně staženou obranu, bylo potřeba pořádný válec. Aby toho nebylo málo, tak po pár střídáních ze hřiště odkulhává Eda. Pokud bych měl citovat jeho vysvětlení celé situace a zároveň vynechat slova z kategorie vulgární, z věty zbyde pouze „noha“. Naše dobývání slavilo úspěch ještě v první třetině a vedení 1-0 bylo na světě. Merkur kontroval nepříjemnými brejky. Jeho hráči ukazovali, že na své Slunci nakloněné planetě hodně trénují kličky všeho druhu. Ovšem o poznání méně pilují zakončení. Po míchačkách soupeřů se často naši hráči červenali. Zakončení už tak efektivní nebylo. A to co na bránu nakonec letělo spolehlivě chytá JP. Po více nebo méně povedených kombinacích za účelem rozhýbat soupeře a trefit zařízení navyšujeme náskok na 4-0. Na oplátku Merkur trestá chybu v obraně -> 4-1. Třetí třetina se snad hrála jen kvůli tomu, aby se zjistilo, zda se tento zápas obejde bez červené karty. Obešel. Ve stylu utahování opasků a jiných úsporných opatření, která hlásá evropská unie, se totiž povedenými akcemi, góly i vyloučeními ve třetí třetině maximálně šetřilo.

vs Kolín

Do ochozů dorazilo o něco více diváků než na první zápas. Děkujeme. Bohužel to asi bylo tím, že venku se opět zhoršilo počasí. Nebo možná někoho zajímalo, zda dostaneme dvoucifru, jako na podzim. Do zápasu vstoupili lépe hráči Kolína, konkrétně gólem v přesilovce. Následně dlouhé minuty svítilo na časomíře skóre 0-1. Nám se moc nevedla rozehrávka.  A když ano, tak vepředu se balón na našich čepelích moc neohřál. Naší herní pohodě moc nepomáhala častá vyloučení z kategorie zbytečných, nebo přísných. Zde je potřeba vyzdvihnout výkon Jiřího v naší bráně. Pochytal spoustu jedovatých balónů a pro titul „hráč utkání“ jej nepochybně dovedlo několik chycených krosových střel po jeho pověstném tygřím skoku. Díky tygrovi v Jiřího podání bylo možné využít gepardí rychlosti Dixovi, která v kombinaci s leopardími zabijáckými instinkty Kulače znamenala vyrovnání. O pár okamžiků později ukázal Radek, že si na novou čepel již zvykl a rázem to bylo 2-1 pro šelmí barvy. Kolínští vyrovnali stylem MarekVávrůZNulovéhoÚhluBombaDoVíka. V rychlém sledu následuje špatné pobrání hráčů a Knedlíkův oblíbený inkasovaný gól z brankoviště :) Místo závěrečného tlaku opět přichází oslabení a na závěr ještě gól po nenápadné akci Kolína. 2-4, vzhledem k průběhu asi zaslouženě.

Ke Kolínu snad jen dodat, že tentokrát jsme na ně měli. Nebýt zbytečných vyloučení, trochu lepší rozehrávky, zápas mohl dopadnout jakkoliv. Pamatujme si tedy, že oproti podzimu je znát nějaké zlepšení a dále bych rád podtrhnul a boldem zvýraznil Dixova slova z šatny. Pojďme se snažit vstřebat to, co si po zápase říkáme.

Čili tentokrát dobrý a dobrý je za 3. Šestizápasová vítězná šňůra se přetrhla, je potřeba navázat novou. Možná o trochu delší. Do konce sezóny zbývá osm zápasů. Challenge accepted?

10sson