První letošní představení dorostu a starších žáků
Víkend dvou sedmiček
Jak jste jistě všichni zaznamenali, Wildcats sehráli o víkendu 25.9. a 26.9. 2004 dva turnaje v různých věkových kategoriích. První, kdo prověřil sílu svého týmu byl dorost. Jeli jsme poprvé za historii Wildcats mimo Prahu do Rokycan.
Druhým „zkoušeným“ byl tým starších žáků, který hrál v bližší hale, na Královských Vinohradech. Ač jsou oba týmy jiné, tak oba měly za víkend stejný počet obdržených branek i stejný počet branek vstřelených.
Turnaj dorostu
Naše superskvadra, jejíž podobu jste si mohly a snad i můžete prohlédnout v aktualitách vyrážela s velmi dobrou náladou, respektem a obavami před prvním zápasem s velmi atraktivním soupeřem, jakým Akcent Sparta Praha je, do námi neprozkoumaných Rokycan. Byli jsme velice nervózní a plní očekávání. Měli jsme ze soupeře respekt a zápas jsme brali velice vážně.
Zápas Wildcats vs. Sparta
Před zápasem probíhaly tradiční věci jako rozcvičení, rozběhání atd. Novou tradicí se stal náš pokřik. Také byla předána kapitánská páska, která po špekulacích skončila pro mě a myslím, že pro všechny celkem nečekaně, na mé levici. Zápas zahájila první pětka, už od prvních vteřin zápasu bylo jasné, že Sparta nás do ničeho jen tak nepustí a že všechny šance budou odměněny nejen boulí a modřinou, ale i krví – naštěstí šlo jen o drobné odřeniny. Sparta hrála velmi agresivně, hrála častokrát až za hranicí pravidel, ale rozhodčí si neuvědomovali, že florbal je přece jenom bezkontaktní sport. U Sparty opravdu nešlo o krásu, ale jen o to co nejvíc zničit soupeře. Náš tým se velmi dlouho držel a do třetí třetiny jsme prohrávali celkem slušným výsledkem 0:2, bohužel při hře čtyři na čtyři se Spartě podařilo dát dva rychlé góly a my jsme už neměli síly na otočení. Sparta se stala oříškem, na kterém začala naše neschopnost vstřelit gól, často jsme skončili na obráncích, kteří nás raději sráželi k zemi, než aby hráli. Od Sparty za celý zápas čistá hra vidět nebyla a pěkně se divili, když jsme jim ukázali, že se hned při jedné ráně nesesypeme k zemi. Celkem jsme zabrali a určitě jsme jim nic nedarovali zadarmo. Často se stávalo, že byli nějaké osobní souboje nebezpečně dohrávány. Třeba když náš sprintér Mik běžel, tak obrana Sparty se nezdráhala poslat ho přes mantinel, hlavou přímo do sloupu, za to rozhodčí se pěkně zdráhal dát přerostlému Sparťanovi trest, který by si zasloužil, a tak těchto faulů bylo k vidění víc a víc. Zápas jsme dohráli a se smíšenými pocity jsme odcházeli z haly, když na číselné tabuli svítil stav zápasu 0:5 pro Spartu. Do zápisu jsme mohli do kolonky zranění napsat tak možná, jak pravil Kouč, zraněné sebevědomí:((
Zápas Wildcats vs. Karlovy Vary
Jak jsme již psal, zase jsme nastoupili po již tradičních záležitostech na hřiště. Zahájení proběhlo podáním rukou kapitánu s rozhodčími, to jsme ještě nevěděli, že konec už nebude postrádat takového sportovního ducha. Zápas byl odpískán a náš tým vtáhnut do děje, už šlo o dost, Karlovy Vary byly porazitelným soupeřem. Začali jsme aktivně a první šance na sebe nenechaly dlouho čekat, ale štěstí, kterého nám nebylo dopřáno v prvním zápase, jako by se pořád někde schovávalo. S Karlovými Vary jsme drželi velmi dlouho krok, byli jsme i lepším týmem, častokrát jsme byli ve velkých šancích, ale branka Karlových Var jako by byla zakletá. Byla na nás znát únava po prvním zápase, kde jsme nechali opravdu hodně sil, avšak 110% jsme do Karlových Var ještě dali. Po první třetině jedním smolným gólem prohrávali 0:1. Do konce zápasu jsme si vypracovali spousty slibných šancí, ale nedokázali jsme je proměnit. Proto nervozita stoupala a stejně jako v prvním zápase byla vidět velká agresivita. Nakonec vše skončilo pro nás nepříznivým stavem 0:2. O zakončení zápasu nemá cenu se ani zmiňovat. Byli jsme smutní, protože jsme měli na víc. Odjížděli jsme se svěšenou hlavou a vysílení jsme jeli zpátky do Prahy.
Turnaj SŽ
Nová sestava, která prošla první zkouškou, a to nejvyšší jakou mohla. Hrála první pražskou ligu starších žáku na Královských Vinohradech.
Zápas FBŠ vs. Wildcats
FBŠ Praha posilněná o hráče z rozpadlé Bohemky se s námi utkala ve třetím zápase prvního turnaje. Byl to zápas celkem jednoznačný a oproti dorostu nad ním tolik nevládly emoce. Hrálo se celkem čistě. Na naší straně byl znát velký výkon gólmana, avšak FBŠ dala do hry víc, a tak náš tým s kapitánem Jakubem Mulačem v čele prohrál 0:6.
Zápas Wildcats vs. Akcent Sparta
Byl to zápas, z kterého jsme měli obavy, po prohře dorostenců s tímto týmem a po výhře Sparty nad Draky Milíčov 16:0 jsme měli celkem „nahnáno“. Vstoupili jsme do zápasu aktivně a nenechali jsme Spartu jen tak hrát co chce. Bylo vidět, že to byl zcela jiný tým, než na dorostu. Hráli celkem čistě a hráli hlavou. Na konci třetí třetiny jsme prohrávali jen o gól, hlavně díky zákrokům našeho Jiřího. Tři minuty před koncem jsme začali hrát svojí hru a vysunuli jsme jednoho beka, na kterého byl spáchán celkem krutý faul. Sparťan si asi vzpomněl na své spoluhráče z dorostu. Hráli jsme přesilovku a stáhli jsme gólmana. Byl to zápas s infarktovým koncem, ale skončil nepříznivě pro nás 0:1.
P.S.H.
Jak jste jistě všichni zaznamenali, Wildcats sehráli o víkendu 25.9. a 26.9. 2004 dva turnaje v různých věkových kategoriích. První, kdo prověřil sílu svého týmu byl dorost. Jeli jsme poprvé za historii Wildcats mimo Prahu do Rokycan.
Druhým „zkoušeným“ byl tým starších žáků, který hrál v bližší hale, na Královských Vinohradech. Ač jsou oba týmy jiné, tak oba měly za víkend stejný počet obdržených branek i stejný počet branek vstřelených.
Turnaj dorostu
Naše superskvadra, jejíž podobu jste si mohly a snad i můžete prohlédnout v aktualitách vyrážela s velmi dobrou náladou, respektem a obavami před prvním zápasem s velmi atraktivním soupeřem, jakým Akcent Sparta Praha je, do námi neprozkoumaných Rokycan. Byli jsme velice nervózní a plní očekávání. Měli jsme ze soupeře respekt a zápas jsme brali velice vážně.
Zápas Wildcats vs. Sparta
Před zápasem probíhaly tradiční věci jako rozcvičení, rozběhání atd. Novou tradicí se stal náš pokřik. Také byla předána kapitánská páska, která po špekulacích skončila pro mě a myslím, že pro všechny celkem nečekaně, na mé levici. Zápas zahájila první pětka, už od prvních vteřin zápasu bylo jasné, že Sparta nás do ničeho jen tak nepustí a že všechny šance budou odměněny nejen boulí a modřinou, ale i krví – naštěstí šlo jen o drobné odřeniny. Sparta hrála velmi agresivně, hrála častokrát až za hranicí pravidel, ale rozhodčí si neuvědomovali, že florbal je přece jenom bezkontaktní sport. U Sparty opravdu nešlo o krásu, ale jen o to co nejvíc zničit soupeře. Náš tým se velmi dlouho držel a do třetí třetiny jsme prohrávali celkem slušným výsledkem 0:2, bohužel při hře čtyři na čtyři se Spartě podařilo dát dva rychlé góly a my jsme už neměli síly na otočení. Sparta se stala oříškem, na kterém začala naše neschopnost vstřelit gól, často jsme skončili na obráncích, kteří nás raději sráželi k zemi, než aby hráli. Od Sparty za celý zápas čistá hra vidět nebyla a pěkně se divili, když jsme jim ukázali, že se hned při jedné ráně nesesypeme k zemi. Celkem jsme zabrali a určitě jsme jim nic nedarovali zadarmo. Často se stávalo, že byli nějaké osobní souboje nebezpečně dohrávány. Třeba když náš sprintér Mik běžel, tak obrana Sparty se nezdráhala poslat ho přes mantinel, hlavou přímo do sloupu, za to rozhodčí se pěkně zdráhal dát přerostlému Sparťanovi trest, který by si zasloužil, a tak těchto faulů bylo k vidění víc a víc. Zápas jsme dohráli a se smíšenými pocity jsme odcházeli z haly, když na číselné tabuli svítil stav zápasu 0:5 pro Spartu. Do zápisu jsme mohli do kolonky zranění napsat tak možná, jak pravil Kouč, zraněné sebevědomí:((
Zápas Wildcats vs. Karlovy Vary
Jak jsme již psal, zase jsme nastoupili po již tradičních záležitostech na hřiště. Zahájení proběhlo podáním rukou kapitánu s rozhodčími, to jsme ještě nevěděli, že konec už nebude postrádat takového sportovního ducha. Zápas byl odpískán a náš tým vtáhnut do děje, už šlo o dost, Karlovy Vary byly porazitelným soupeřem. Začali jsme aktivně a první šance na sebe nenechaly dlouho čekat, ale štěstí, kterého nám nebylo dopřáno v prvním zápase, jako by se pořád někde schovávalo. S Karlovými Vary jsme drželi velmi dlouho krok, byli jsme i lepším týmem, častokrát jsme byli ve velkých šancích, ale branka Karlových Var jako by byla zakletá. Byla na nás znát únava po prvním zápase, kde jsme nechali opravdu hodně sil, avšak 110% jsme do Karlových Var ještě dali. Po první třetině jedním smolným gólem prohrávali 0:1. Do konce zápasu jsme si vypracovali spousty slibných šancí, ale nedokázali jsme je proměnit. Proto nervozita stoupala a stejně jako v prvním zápase byla vidět velká agresivita. Nakonec vše skončilo pro nás nepříznivým stavem 0:2. O zakončení zápasu nemá cenu se ani zmiňovat. Byli jsme smutní, protože jsme měli na víc. Odjížděli jsme se svěšenou hlavou a vysílení jsme jeli zpátky do Prahy.
Turnaj SŽ
Nová sestava, která prošla první zkouškou, a to nejvyšší jakou mohla. Hrála první pražskou ligu starších žáku na Královských Vinohradech.
Zápas FBŠ vs. Wildcats
FBŠ Praha posilněná o hráče z rozpadlé Bohemky se s námi utkala ve třetím zápase prvního turnaje. Byl to zápas celkem jednoznačný a oproti dorostu nad ním tolik nevládly emoce. Hrálo se celkem čistě. Na naší straně byl znát velký výkon gólmana, avšak FBŠ dala do hry víc, a tak náš tým s kapitánem Jakubem Mulačem v čele prohrál 0:6.
Zápas Wildcats vs. Akcent Sparta
Byl to zápas, z kterého jsme měli obavy, po prohře dorostenců s tímto týmem a po výhře Sparty nad Draky Milíčov 16:0 jsme měli celkem „nahnáno“. Vstoupili jsme do zápasu aktivně a nenechali jsme Spartu jen tak hrát co chce. Bylo vidět, že to byl zcela jiný tým, než na dorostu. Hráli celkem čistě a hráli hlavou. Na konci třetí třetiny jsme prohrávali jen o gól, hlavně díky zákrokům našeho Jiřího. Tři minuty před koncem jsme začali hrát svojí hru a vysunuli jsme jednoho beka, na kterého byl spáchán celkem krutý faul. Sparťan si asi vzpomněl na své spoluhráče z dorostu. Hráli jsme přesilovku a stáhli jsme gólmana. Byl to zápas s infarktovým koncem, ale skončil nepříznivě pro nás 0:1.
P.S.H.