Víkend 12. – 13. března přinesl našim dorostencům tři náročná utkání - sobotní souboje s kladenským Majáčkem a stochovskými Potápěči a nedělní dohrávku s Rokycany. Program byl o to pestřejší, že náš hráčský kádr byl poměrně značně oslaben absencí bratrů Venezuelových, Mikovou chřipkou, Honzovou virózou a nedělní absencí slavného kapitána, mistra P.S.H. Na místa absentérů byla povolána první žákovská řada, a to jak na ofenzivní, tak i defenzivní posty.

Wildcats – Kladno

Tradiční rival z města oceli se dostavil k zápasu v plné sestavě včetně svého nebojácného brankáře/ky. Utkání od počátku vykazovalo poněkud nestandardní průběh. Soupeř vozil míčky na svých čepelích častěji než obvykle a na náš účet pomalu přibývaly čárky za obdržené branky. Na útoky hostí jsme reagovali jen sporadicky a do naší sítě proklouzávaly míčky neobyčejně snadno, bez většího odporu našich hráčů. Několikrát se našim útočníkům sice podařilo ohrozit soupeřovu svatyni, ale o souvislém a organizovaném útočení nemohla výt řeč! Po zvláště slabém výkonu jsme s rivalem z největších prohráli v nelichotivém poměru 1:8.

Wildcats – Stochov

Nejslabší tým soutěže, stochovští Potápěči, byl naším odpoledním soupeřem. Po rozpačitém ranním výkonu jsme do zápasu šli se smíšenými pocity. Přes značně konsolidovanější výkon oproti rannímu se soupeři zadařilo dvakrát dopravit balónek do dračí slůje strážené JeanPiérrem. Útočníci prokázali mnohem větší zápal než v ranním utkání a i šancí a nastřelených tyčí soupeřovy branky bylo nepočítaně, přesto se počet našich přesných zásahů zastavil na čísle dvě. Počet vstřelených i obdržených branek se vyrovnal, což zákonitě vedlo k dělbě bodů. S potápějícím se Stochovem jsme se rozešli smírně 2:2, což je objektivně vzato neúspěch….

Wildcats – Rokycany

Borce obou týmů v předzvěsti lítého boje přivítala ospalá nedělní radlická aréna. Po sobotním propadáku jsme si chtěli vylepšit reputaci a odvést kvalitní výkon. Zápas od úvodního hvizdu probíhal ve vyšším tempu s množstvím šancí na obou stranách. Naše šance obvykle končily za soupeřovou brankou… Po několika neproměněných tutovkách přišel zákonitý trest. Haluzní střela nebo spíš nahození z poloviny hřiště záhadně proklouzlo vybíhavšímu Jiřímu mezi nohama až do naší sítě… Po pár minutách jsme inkasovoali znovou a situace se jevila všelijak, jen ne příliš růžově. V polovině utkání ale nastal kýžený obrat. Po přesném zásahu Zdeňka a úspěšném individuálním průniku Mr. Dixe jsme náskok soupeře úspěšně anulovali. Zápas tak necelých dvacet minut před koncem začínal nanovo. Od této chvíle až do závěrečného hvizdu na obou stranách hrací plochy panovalo vysoké tempo a obrovské nasazení. Několik desítek sekund před koncem finální periody měl výsledek podobu pozitivních 4:3. Poslední kapku víkendové smůly si vybrali naši beci s Jiřího přispěním pouhých pár desítek sekund před koncem. Za záda našeho brankáře propadla poměrně snadná střela a ukazatel skóre se ustálil na čísle čtyři na obou stranách. Přes náš mocný finální nápor se již utkání rozhodnout nepodařilo a soupeř si odvezl domů do Rokycan jistě cenný bod…

Závěrem musím ještě poděkovat za neochvějnou podporu a organizační zajištění sobotní ligy kapitánce našeho ženského výběru Martině