Třešnička na dortu - poslední letošní report z Osiky
V podání P.ana S.tanislava H., barvitě líčícího poslední letošní hodiny Kočičí skvadry na místě posvátném a duchem Wildcats prostoupeném.
Letní soustředění 006 aneb poslední večer
Na žádost velkého, nejvyššího; Sultán Solimán, vládce náš, slunce naše jasné:D spisuji tento obsáhlý a tlustý spis o jednodenní návštěvě mých milých, zocelených, ušmudlaných, utahaných a krásných přátel.
Samozřejmě záměrně jsem si načasoval onemocnění mononukleózou ke konci školního roku, abych cíleně mohl přijet až na poslední večer, kdy už bude po veškéré námahaze a všichni budou myslet pouze na věci příjemné a povznášející. Jak jsem plánoval, tak se i stalo. Chlouba náší rodiny, a to stříbrný sršeň Škoda Fabia rok výroby cca 2002 se doklouzal po krásných a úhledných silnicích, kde nejde zabloudit, až na místo činu. Hned, co jsem vystoupil z auta, věděl jsem která bije!!! Krásný čistý vzduch, voda, která bere dech a k tomu velmi vhodných třicet stupňů.
Cestou okolo pamatného jezera Osiky jsem došel až k bobří hrázi, kde rozvaleni seděli a leželi mí bratři, naštěstí každý ve svém triku. Po důležitém pozdravení a počůrání všech osických patníků jsem začal hledat Mirka Dušína výpravy, a totiž Martina Tomka, který se svým dušínovstvím zašel už tak daleko, že odmítl jíst vše, co jeho žaludku nedělá dobře a zřekl se tak stravy přepálené, o ovocných destilátech ani nemluvě.
Jsa plnohodnotný dorostenec, odebral jsem se po vydatné večeři na poradu se Sluncem naším jasným. Po několika hřejivých slovech jsme zvěděli vše důležité pro motivaci našich těl do další sezóny, prodiskutováli všechny možné situace, pro a proti, vytvořili vizi, smlouvu o smlouvě budoucí a nakonec jsem se zasmál Josefově pantáčům.
Večer jsme pokračovali v krasojízdě s dalším ozdravováním ducha a slavením narozenin, již dvacátých, starého kmeta a harcovníka pana Tomáše Cvrka. Vzduchem létaly polibky, vřelá objetí, pohledy a jiné věci, o kterých ví Šuga své:)))
Oslava to byla vskutku nádherná a dokázala mi, že kočičky i kočičáci 10 dní pilně cvičili na své fyzické kondici a zocelovali svá po sezóně rozdrápaná srdíčka. Nabírali motivaci a jistotu, sebeúctu..jak by řekl černý bratr..Respect, hey;)))
Měl jsem ze všeho radost a návštěva mi poskytla krásnou exkurzi do světa rodiny divokých Kočičáků.
Díky všem.
P.S.H.
Letní soustředění 006 aneb poslední večer
Na žádost velkého, nejvyššího; Sultán Solimán, vládce náš, slunce naše jasné:D spisuji tento obsáhlý a tlustý spis o jednodenní návštěvě mých milých, zocelených, ušmudlaných, utahaných a krásných přátel.
Samozřejmě záměrně jsem si načasoval onemocnění mononukleózou ke konci školního roku, abych cíleně mohl přijet až na poslední večer, kdy už bude po veškéré námahaze a všichni budou myslet pouze na věci příjemné a povznášející. Jak jsem plánoval, tak se i stalo. Chlouba náší rodiny, a to stříbrný sršeň Škoda Fabia rok výroby cca 2002 se doklouzal po krásných a úhledných silnicích, kde nejde zabloudit, až na místo činu. Hned, co jsem vystoupil z auta, věděl jsem která bije!!! Krásný čistý vzduch, voda, která bere dech a k tomu velmi vhodných třicet stupňů.
Cestou okolo pamatného jezera Osiky jsem došel až k bobří hrázi, kde rozvaleni seděli a leželi mí bratři, naštěstí každý ve svém triku. Po důležitém pozdravení a počůrání všech osických patníků jsem začal hledat Mirka Dušína výpravy, a totiž Martina Tomka, který se svým dušínovstvím zašel už tak daleko, že odmítl jíst vše, co jeho žaludku nedělá dobře a zřekl se tak stravy přepálené, o ovocných destilátech ani nemluvě.
Jsa plnohodnotný dorostenec, odebral jsem se po vydatné večeři na poradu se Sluncem naším jasným. Po několika hřejivých slovech jsme zvěděli vše důležité pro motivaci našich těl do další sezóny, prodiskutováli všechny možné situace, pro a proti, vytvořili vizi, smlouvu o smlouvě budoucí a nakonec jsem se zasmál Josefově pantáčům.
Večer jsme pokračovali v krasojízdě s dalším ozdravováním ducha a slavením narozenin, již dvacátých, starého kmeta a harcovníka pana Tomáše Cvrka. Vzduchem létaly polibky, vřelá objetí, pohledy a jiné věci, o kterých ví Šuga své:)))
Oslava to byla vskutku nádherná a dokázala mi, že kočičky i kočičáci 10 dní pilně cvičili na své fyzické kondici a zocelovali svá po sezóně rozdrápaná srdíčka. Nabírali motivaci a jistotu, sebeúctu..jak by řekl černý bratr..Respect, hey;)))
Měl jsem ze všeho radost a návštěva mi poskytla krásnou exkurzi do světa rodiny divokých Kočičáků.
Díky všem.
P.S.H.