K tomu, aby byla nová klubová sezóna odstartována ze 100% zbývalo odehrát úvodní turnaj mužů. Vzhledem k faktu, že v mužské soutěži jsme na jaře zaslouženě vybojovali postup, čekalo na nás po dvouleté odmlce kolbiště třetí pražské ligy. Ještě týden před samotným ligovým turnajem jsme si libovali, že naše sestava pro úvodní duel je do vysoké míry konsolidovaná, stabilní a nezraněná. Jak se v naší mužské kategorii stává snad již zpropadenou tradicí, hodinu před utkáním bylo vše jinak. Opora z nejcennějších, Dix ulehl po středečním tréninku s neznámým baciliárním onemocněním a další člen stabilní sestavy Kyblík prozměnu ulehl se svým tradičním bacilem - lehkovážností.. Do úplného kompletu nám ještě scházel Honza, Petr a Dan, pro kterého by jeden zápas znamenal neefektivní zajížďku do daleké matičky Prahy a zpět na Dálný východ.

Tak jsme tedy v osmi lidech v poli a DrakPiérrem v kočičí svatyni stanuli v ústrety neznámému soupeři zvanému Mosquitos.
Před utkáním jsme si řekli, že pokud vyeliminujeme ze hry tři playmakery soupeřů, bude jen otázkou našich kvalit, kolik soupeři dokážeme nastřílet branek. V tomto duchu jsme zápas začali a smluvené taktické pokyny začali dodržovat. Naše ofenzíva si vytvářela jednu šanci za druhou, jejich proměňování se však ukázalo jako téměř nerozlousknutelný oříšek. Tu byla branka moc malá, tu zase při zakončení přebývalo pět kliček na každou stranu, tu se balónek před střelbou do branky odlepoval od čepele půl minuty.. Na hřišti jsme měli jasnou ofenzivní převahu, jen zakončit se stále nedařilo. Do konce první periody se na nás ale štěstí usmálo a dokázali jsme se ujmout zaslouženého vedení 1:0. O přestávce před druhou hrací částí jsme si definovali chyby, které nás v úvodní třetině stály spoustu sil a příležitostí a zavázali se je napravit. Přesto druhá třetina přinesla z naší strany ofenzivní útlum a práce přibylo našim obráncům. Problém nám dělal zejména přechod do útoku a na hřišti byla jasně patrná nekompletní sestava a nesehranost jednotlivých plejerů. I ve druhé třetině jsme dokázali jednou vsítit a za pomoci JeanPiérra ani jednou neinkasovat, takže před poslední patnáctiminutovkou skóre ukazovalo nijak ohromujících, přesto plně dostačujících 2:0. Poslední třetina s sebou přinesla zvýšený tlak soupeře a tím i častější propadáky v naší defenzívě. Tento tlak vyústil ve snižovací branku a soupeř byl rázem na koni. V tuto chvíli se patří poděkovat všem aktérům na hřišti, že udrželi nervy na uzdě a nedovolili soupeřům v nastalém pozitivním afektu znovu skórovat. Přiblížila se devátá minuta poslední hrací části, stav zůstával ve prospěch WildCats a bylo jasné, že musíme zásadně zklidnit, zjednodušit a vyčistit hru. Tak se také stalo a přes několik kritických okamžiků způsobených našimi fatály v rozehrávce jsme dokázali soupeře šestiminutových "báčkem" dovést do klidného konce utkání.

Připsali jsme si tedy na konto první body a na povrch vyplavaly zřejmé věci - a to, že v osmi lidech v poli těžko úspěšně odehrajeme náročnější utkání, ukázal se zásadní vliv sehranosti útočníků na herní pohodu hráčů a ukázalo se, že tři obránci jsou fakt málo. Přes tato fakta jsme dokázali odevzdat v rámci možností dobrý výkon a všichni aktéři si zaslouží pochvalu především za bezproblémovou psychickou stránku utkání. Doufejme, že v příštím ligovém kole se sejdeme v plném počtu!