V neděli 5. listopadu nás v dorostenecké soutěži  v hale Francouzského lycea čekali další dva soupeři, tentokrát ze chvostu tabulky. Vzhledem k tomu, že se souběžně hrála i Pražská soutěž mužů, tak sestava nebyla ani zdaleka optimální. Nepřidaly tomu ani všelijaké podzimní nemoci, takže jsme oba zápasy museli odehrát v nevelkém počtu sedmi hráčů.

Wildcats - Petrovice

Papírově silnější z obou soupeřů nás čekal hned v prvním zápase. Podle očekáváni hrála obě mužstva aktivně, což mělo za následek naše hubené vedení 3:2 po druhé třetině. Do této chvíle byl zápas trochu utahaný. Po přestávce před třetí třetinou jsme si však řekli několik důležitých taktických pokynů, které jsme důsledně dodržovali, a tak jsme ve třetím dění vzali režii zápasu do svých rukou. Nebudu tu popisovat každý gól zvlášť, protože to bychom tu byli ještě do Vánoc, které už mimochodem klepou na dveře. Dohromady jich bylo ještě dalších pět, nutno však podotknout, že valná většina by se dala zařadit spíše do skupiny haluzí. Škoda toho začátku, kdybychom na protihráče vlétli hned od začátku, nemuseli bychom se takovou dobu bát o výsledek a možná by ani nepadly ty dva góly. Ale na druhou stranu nebýt Jiřího, možná by nebyly jen dva.

Wildcats - Horoměřice

Druhý soupeř přijel až z dalekých Horoměřic. Jeho pozice v tabulce sice na první pohled nevypadala nijak oslnivě, ale i přesto jsme měli trochu obavy, protože nám paradoxně dělá větší problémy zahrát proti méně kvalitnímu soupeři. Naše obavy se naštěstí nakonec nepotvrdily. I když několik minut bezprostředně po úvodním hvizdu pana rozhodčího jsme se po hřišti potáceli jako bludní Holanďané, brzy jsme se dostali do tempa. První třetina však skončila „jen" výsledkem 3:0. Do druhé třetiny jsme vstoupili o mnoho klidněji a už jsme hráli, co jsme potřebovali. Dařily se nám kombinace, jen to zakončení někdy trochu vázlo. Jiří se po většinu hrací doby v bráně nudil, ale když už na něj něj nějaká ta střela šla, tak ji spolehlivě zlikvidoval. Ve třetí třetině už jsme za povzbuzování dorazivších mužů ze svého turnaje dovedli zápas do zdárného konce. Konečný stav: 13:0.

Na závěr chci všem zúčastněným poděkovat za nasázení, se kterým odehráli oba zápasy. Nezúčastněné pokárat za to, že nás v tom nechali. Poděkovat věrným fans za podporu, snad Vás nezklameme ani příště, kdy už konečně o něco půjde. Mňo a teď už si jen užívejme slastný pocit z prvního místa..

jossev

Hoří tráva, doutná les aneb Rok neporazitelnosti pro muže WILDCATS

Hoří tráva doutná les..mhm..Řekl bych, že po dnešku už je to pořádnej fajrák. Ale nepředbíhejme.

Wildcats vs FBŠ Bohemians
Náš první soupeř dorazil v pestrém složení družstva, chyběli jen extraligové borkyně, které dorazily až na druhý zápas Klokanů. My jsme se konečně sešli v plné sestavě, dokonce víc než plné-svou premiéru v kocouřím dresu si odbyl Jakub. Zápas samotný pro nás však nezačal nejlépe, po chybě v rozehrávce soupeř rychle skóroval. V zápětí jsme vyrovnali a v nastoleném trendu se první třetina dohrála se šancemi na obou stranách a skóre se ustálilo na 2-2. Před druhou třetinou jsme si řekli, že víc zabereme, začneme více běhat. Do druhé třetiny jsme vlétli a rázem to bylo 4-2 pro naše barvy. Ve třetině třetí jsme již zápas kontrolovali a jasně dávali na hřišti najevo, že žádný zvrat již nepřipustíme. V půlce třetiny přišlo komické vyloučení, kdy rozhodčí nejprve ukázal na jednoho hráče z FBŠ, pak si uvědomil, že chtěl vyloučit našeho hráče a tak ukázal na Zdeňka, který v kritický okamžik ale nebyl na hřišti. Pak to ještě zkusil na Jakuba, jenže ten celou třetinu odpočíval. Po krátké diskusi šel trest odpykat Ilja.. Během oslabení jsme dvakrát udeřili a tak se závěrečné skóre ustálilo na 6-2 pro naše barvy.

Wildcats vs IBK Scooters
Soupeř sice vylepšil jméno klubu, ale na hřišti to byli stále ti známí WC Vozíčkáři, ikdyž v trochu omlazené sestavě. Od začátku zápasu se hrál rychlý důrazný florbal s šancemi na obou stranách. Tentokrát se nám podařilo vstřelit úvodní branku utkání, nicméně z vedení jsme se neradovali dlouho. Na konci první třetiny už to vypadalo, že se na skóre 1-1 nic nezmění, ale opak byl pravdou.V rozmezí dvaceti sekund lovil soupeřův gólman dvakrát míček ze své brány a tyto dva góly ‘do šatny' soupeře hodně nahlodaly. Ve druhé třetině soupeř ve snaze vyrovnat přidal na důrazu, ale to bylo vše, co přidali. Naopak my jsme přidali další zápis do kolonky gólů, a tak jsme se po dvou třetinách mohli radovat ze stavu 4-1. V závěrečné třetině jsme zcela převzali iniciativu a zápas se dohrával pod naší režií. Výsledek jsme ještě malinko zakulatili a tak po závěrečné siréně svítilo na časomíře příjemných 5-1.

A na závěr jedna kuriozita. Shodou náhod to bylo právě 5. listopadu 2005 co jsme naposled v mužích prohráli, to znamená, že dnešní dvě cenná vítězství znamenají nejen 4 body do tabulky, ale i ROČNÍ NEPORAZITELNOST! Ano, dnes je to přesně rok, co jsme naposledy odcházeli ze zápasu se svěšenými hlavami. Takže děkuju všem co se na tomto unikátním kousku podíleli. Fakt velkej kus výborně odvedené práce, pánové. A přeji hodně štěstí do let dalších. Doufám, že to 5.11.2007 zopáknem ;o)

Desetssson

Wildcats - FBŠ Bohemians

Náš další mužský turnaj, díkybohu ve zkrácené podobě při dvou odehraných utkáních, který končil pro naše barvy  zhruba v 1 hodinu, se nesl v duchu dvou těžkých zápasů s dobrými soupeři a cílem upevnit vedoucí místo v tabulce. První soupeř z vršovického dolíčku na nás vystartoval v silnější setavě než jsme čekali a v první třetině, kde skóre skočilo na ukazateli 2:2, nám byl rovnocenným soupeřem a hrozil nebezpečnými brejky, pohlednými akcemi i záludnými střelami. Ovšem po první pauze jsme na klokany vlétli a po několika neproměněných šancích jsme se zaslouženě ujali vedení 3:2, a v zápětí odskočili soupeři na rozdíl dvou branek. Od této chvíle naše obrana jen sporadicky pouštěla protivníka do ohrožení naší svatyně. V dalším průběhu zápasu jsme výsledek dokonali ještě dvěma zásahy - jeden byl po osamoceném úniku v oslabení, a další propadl za gólmana FBŠ pouhou 1 vteřinu po vypršení našeho trestu. Soupeř už se na zkorigování výsledku nezmohl, přičemž mu k tomu mohlo být více než velkou zbraní naše sporné 5minutové vyloučení ke konci třetí třetiny. Konečné skore tedy 6:2 a my jsme se mohli radovat z bodového zisku i z dobrého výkonu a vcelku slušné střelecké úspěšnosti, ikdyž šest branek vzhledem k množství šancí je možná málo, ale díky bohu za ně;).

Wildcats - Scooters IBK

Druhý nedělní souboj dosud prvního týmu s druhým měl být šlágrem kola. Na zličínskou palubovku (gumu:o) ) jsme vyběhli s odhodláním prodloužit naší roční neporazitelnost a odskočit Scooterům jistojistě na 3 body. Ale opět se nám moc nevyvedl začátek utkání. Začlo se ve velkém tempu nahoru dolů a pro soupeřovy rychle běhající útočníky se dostávalo dost příležitostí k sebrání míčku našim nerozehřátým bekům. Inu, stalo se a po jedné akci se protivník ujal vedení. Zanedlouho se nám ovšem podařilo vyrovnat. Poté jsme se rozehráli a začali přebírat otěže zápasu. Na konci první části jsme po vetším nátlaku zaznamenali dva úspěšné zásahy a o přestávce se trochu uklidnili. Ve druhé a třetí třetině jsme už kontrolovali vývoj zápasu a naše klidné tempo narušovaly ojedinělé brejky nebo menší akce hráčů v modrém, které většinou skončily lehčí střelou nebo ne nijak nebezpečným závarem před brankou či za ní. Klidu nám ovšem nepřidala 8. minuta druhé třetiny kdy jsme několikrát naprosto NESMYSLNĚ střídali, když soupeř rozbíhal útočnou akci na POLOVINĚ HŘIŠTĚ a nechali se na několik dlouhých desítek vteřin zavřít před branku a čelili několika velmi nebezpečným příležitostem, které ovšem brankou neskončily.. Po tomto výpadku jsme se opět vrátili do starých zaběhnutých, relativně klidných kolejí zápasu a kontrolovali skóre a ještě k němu přidali dva zářezy, takže finální skore ukazovalo 5:1.

Summary: Výkon v dnešním dnu bych ohodnotil jako vcelku dobrý, oba zápasy měli pomalý rozjezd z naší strany a nechali jsme si dát hloupé góly, ale hlavní je, že nás to nepoložilo - možná naopak - a dokázali jsme ukázat naší pravou sílu, která v této sestavě bezpochyby je. Dále pak chci poděkovat a vyseknout poklonu Danovi, protože myslím, že zejména ve druhém zápase prokázal snahu a vůli hrát, a to předesílám na pozici pravého obránce, v níž nikdy v životě nehrál a utkání odehrál velmi dobře. A v neposlední řadě taky všem spoluhráčům za odevzdaný výkon a touhu po vítězství. Takže díky a doufám, že na dalším turnaji bude opět plný bodový zisk.

Jean Piérre  #31