Poslední letošní klubové představení na ligovém poli

Poslední ligové vystoupení našeho klubu v letošním kalendářním roce si v sobotu v radlické aréně odbyla kočičí enkláva. Tomuto turnaji předcházela intenzivní dvoutýdenní přípravná kůra, která pod vedením josseva a Mulátscha měla vést zejména ke zlepšení ofenzivní, do této chvíli značně pokulhávající, fáze hry.
Jak už se v letošní sezóně v kočičím kolektivu pomalu stává neblahou tradicí, k žádnému z ligových zápasů nejsme schopni nastoupit v plné síle a nejinak tomu bylo i tentokrát. Z rodinných důvodů se omluvila Dominika, antibiotika zastavila start Ivetě a Terce Sm., pozitivní prognóza zraněného kotníku se do negativna obrátila u Lenky a do branky nebyla schopna nastoupit ani Ali.. Takže se nám skvadra zúžila na pouhopouhých osm jmen v poli. Celou marodku pak korunovala Jana, která ráno dorazila s teplotou vyšší než standardní a Lucka, jejíž problémy s kolenem začínají přerůstat v problém velkých rozměrů..
Pozice na startovací čáře tedy nebyla nijak záviděníhodná, ale přesto se s ní Kočičky popraly se ctí a nebýt několika skutečně devastujících chyb, i v této sestavě jsme si mohli v klidu odvážet čtyři ligové vánoční body. Více o průbězích utkání si přečtěte níže v reportech. 

 

     Tak je za námi poslední turnaj tohoto roku a ani tentokrát se nám nijak zvlášť nezdařil. Smůla, která se nám lepí na paty už po několik turnajů, se nám nevyhla ani tentokrát. Do zápasu nás nastoupilo pouze osm a především bez zraněné Lenky, která nás alespoň povzbuzovala ze střídačky. Jako první jsme se utkaly s Panterkami. Avšak marně jsme mezi ženami v červených dresech hledaly starou známou Anču. Soupeřek bylo přibližně stejně jako nás, a proto byly síly vyrovnány. Zápas začal v pomalém tempu a ukázalo se, že Panterky si nedokáží skoro ani přihrát a jejich ofenzíva silně pokulhává, za první třetinu se dostaly pouze dvakrát ke střele. To naopak naše útočnice měly příležitostí spoustu a golmanka také zrovna nijak neexcelovala. Ale většina našich střel šla buď dva metry nad bránu, nebo přímo do golmanky. Celé dvě třetiny jsme udržely neuvěřitelný stav 0:0 a až ve třetí třetině se nám konečně podařilo vstřelit první gól. Vedení jsme ale neudržely příliš dlouho a Panterky vyrovnaly. Hra se podstatně zrychlila a my jsme začaly zmatkovat. Nepřesné přihrávky a nedůslednost před bránou nás stálo jeden gól. Dorážející hráčka sice zřejmě stála v brankovišti, ale to paním rozhodčím asi moc nevadilo a gól uznaly. Do konce zápasu už mnoho nezbývalo a našim cílem bylo alespoň vyrovnat. Snažily jsme se trochu zpomalit hru a vklidu si vepředu vytvořit šanci, ale z florbalu se stala plácaná na středové čáře. Vrcholem celého zápasu byla moje fatální chyba, kdy jsem poslala míček přímo před bránu, kde stála jedna ze soupeřek a poslala míček Terce pod nohou. Pantery hrály o něco hůř než my a i přesto nás dokázaly porazit 3:1. V šatně jsme dostaly hodně dlouhou přednášku, která nás donutila se nad sebou zamyslet a popřemýšlet o našich výkonech na hřišti. Každá z nás si z toho něco odnesla a v druhém zápase proti Proseku to bylo vidět.

       Po celém dni jsme už byly unavené a řada z nás by raději ulehla do měkké postele. Zápas začal a Proseku se po několika vteřinách podařilo vsítit. Hrálo se především na naší polovině a na tu soupeřovu jsme se dostávaly jen sporadicky. Ale i tak málo nám stačilo, abychom skóre obrátily v náš prospěch. V 15. minutě se Marii podařila dorážka do branky, kterou nám po dlouhém dohadování nakonec rozhodčí uznaly. Celou druhou třetinu jsme vedly a osudnou se nám opět stala ta poslední. Soupeřky dorovnaly na 4:4 a dost tlačily na naší bránu. Přihrávky sice neměly moc přesné, ale jakmile dostaly míček na půlce, rychle se zorientovaly a šly do přečíslení. V útoku jsme měly opět spoustu šancí, ale na rozdíl od soupeřek jsme je nedokázaly proměnit. S Prosekem jsme po tak slibném začátku prohrály 6:4.

      Velké naděje na výhru jsme vkládaly do prvního zápasu, ale nervozita udělala své. Proti Proseku jsme už nastupovaly s větším klidem a nečekaly, jak se bude zápas pro naše barvy kladně vyvíjet. Příště musíme hrát ve větším klidu a na hřišti víc přemýšlet. Po Vánocích nás čeká dvouvíkendové soustředění, které završíme turnajem v Unihočce, kde se utkáme s týmem Wizardek a Děkankou. Ještě bych chtěla poděkovat všem divákům a taky Pepovi s Mulátschem, kteří si jako dočasní trenéři vedli moc dobře.

 

Marťan

 

 

 

Na zápas s Pantherkami jsme byly celkem dobře namotivovány. Naši dva coachové nám stále opakovali, že Wildcats s nimi ještě nikdy v historii neprohráli. V zápase to i vypadalo,že to bude platit stále. Po dvou třetinách byl stav stále 0:0. Ve třetí třetině jsme se dokonce i ujaly vedení, jenže to by jsme nebyly my, abychom si to nezkomplikovaly. Pantherkám se podařilo vyrovnat a následně i vsítit vedoucí gól, který však neměl platit, protože ho tam jejich hráčka dokopla nohou, ale paní rozhodčí to bohužel neviděly a tak jsme prohrávaly. Na konci třetiny se jim ještě asi tak 15 sekund před koncem podařilo dát další gól a tak první prohra s týmem Panthers byla na světě. Myslím, že jsme hrály celkem dobře na to, že nás bylo málo, ale bohužel jsme udělaly několik chyb a za ty se platí..
Zápas s Prosekem měl velmi pěkný vývoj. I když začal dost nešťastně gólem v 16 sekundě, tak se nám podařilo za chvíli vyrovnat a také vstřelit vedoucí gól a potom ještě jeden. A tak zápas probíhal dále - pro nás v pěkném světle, na konci druhé třetiny jsme vyhrávaly o dva góly. Ale bohužel ve třetí třetině se zápas pro nás úplně pokazil. Soupeřky vyrovnaly a vstřelily i dva vedoucí góly. S tím už jsme nedokázaly nic dělat, a tak jsme ze hřiště opět odcházely se svěšenými hlavami. Bohužel se stává tradicí, že naše slabší chvilka v zápase nastane ve třetí třetině, ne jak bývalo dosud zvykem, ve druhé.
Myslím, že v obou zápasech jsme se fakt moc snažily - nasazení bylo velké, podařilo se nám i vstřelit hodně branek, ale bohužel jsme si to pokazily. A tak jsme poslední v tabulce. I když soupeři z horní části jsou pro nás hratelní.
Konečně jsou tu vytoužené Vánoce a čas odpočinku a uzdravení všech hráček a k naplnění sil. Díky za polovinu sezony všem hráčkám i trenérům a přeji nám úspěšnější druhou část sezony, ať všem ukážem, že máme na to hrát uprostřed tabulky.

Adela