V sobotu jsme se už podruhé sešli v řeporyjské sokolovně, abychom si pořádně protáhli těla a zlepšili techniku. A v neděli jsme my, Kočičky, změřily síly s Wizardkami a pozdě odpoledne s Děkankou. Zápas s Wizardkami začínal až po poledni, a tak jsme se mohly všechny pořádně vyspat. Do našich řad se po dlouhé době vrátila Lenka, ale zároveň jsme se musely obejít bez nachlazené Monči. K starým známým Wizardkám (Palmička a spol.) přibyly dvě nové tváře, které ještě v prosinci oblékaly dres Futuru. Zápas začal v mírném tempu, ale i tak měla obrana co dělat, aby odrazila ataky soupeřek. Křídlům se dařilo míček vyvážet za půlku, ale tam si nedokázaly přesně přihrát a soupeřky se hned chopily míčku a šly na bránu. Tento koloběh  na konci první třetiny prolomila Lenka a dostala nás tak do vedení. Soupeřky nepatrně zvýšily tempo a začaly nebezpečně ohrožovat naší bránu. Tu ovšem hlídala Alina a všechny jejich střely perfektně vychytala. I přesto se soupeřkám na začátku druhé třetiny podařilo vyrovnat. Netrvalo dlouho a Wizardky se dostaly do vedení. Posledních 15 minut jsme se tedy snažily dohonit jednobodový náskok a ještě nějaký ten gól přidat. Ale jen málo našich střel se dostalo až ke gólmance, protože buď si křídla nedokázala pořádně přihrát a nebo se s míčkem dostala do rohu, kde o něj přišla. Na konci přišlo ještě vyloučení, čímž se naše možnost vyrovnat rapidně snížila. V oslabení jsme inkasovaly, ale střílející hráčka hrála vysokou holí, a tak gól neplatil. Konečné skóre tedy 2:1 v náš neprospěch. V tomto zápase se nám dařilo v defenzívě, zato ofenzíva téměř vyhořela. Do dalšího zápasu nám zbývaly pouhopouhé čtyři hodinky, a proto jsme měly dostatek času na jídlo, spánek a spoustu jiných aktivit, např. venčení psů. :o) K večeru jsme nastoupily proti značně prořídlému týmu Děkanky. Hned na začátku nás probrala Áďa, když z úvodního vhazování prověřila soupeřovu gólmanku. Ale to byla jen jedna z mála šancí, kterou nám soupeřky na jejich polovině daly. Po první třetině, kdy obrana téměř vyhořela a  my prohrávaly o čtyři body, se kouč rozhodl hru vepředu trochu oživit a poslal Marii na levé křídlo. Věřily jsme, že nám to pomůže, ale kromě pár vydařených kombinací v ofenzívě se nic moc nezměnilo. Skóre se zastavilo na děsivých 10:0, což nám připomnělo už téměř zapomenutou minulou sezónu. V obou zápasech jsem se vyvarovaly některých zbytečných chyb, ale bohužel ne všech. A proto máme do příště zase co vylepšovat.

Marťan

Čtyřbodová Madison square garden vol.2

Jak se za poslední týden ukázalo, tento florbalový svatostánek našim barvám vyhovuje, ale nepředbíhejme.

WildCats vs Bučis team
Na úvod zápasu mohli naši televizní diváci zaznamenat hned několik změn. Starou trenérskou dvojici, která byla odvolána kvůli špatným výsledkům na konci podzimní části, nahradila nová, v zimní přestávce posílil naše řady navrátivší se Standa a posila ze Sparty - Martin. K přestupové částce se nechtěli manažeři obou stran vyjadřovat. V zápase jsme byli od začátku lepším týmem. Naši borci, kteří na soustředění nabrali hodně svalové hmoty, převyšovali soupeře jak herně, tak i v osobních soubojích, kdy Bučisové padali jak kuželky. Báze ve východním bloku Řeporyj slavila svůj úspěch ;o) Postupně jsme navyšovali skóre i přes to, že naši borci hráli spíš na florbalovou krásu, místo na góly. Na začátku třetí třetiny se trenérům podařil další brilantní tah, když nasadili do hry Standu, který se okamžitě odměnil gólem. Po jasném vývoji zápasu a pěkné předvedené hře jsme získali zasloužené dva body. Pro úplnost dodám skóre: 6-0.

WildCats vs Petrovice
V důkladné předzápasové přípravě nechyběl rozbor soupeře u videa, o namotivování se postaraly Knedlíkovy kamarádky a mohlo se jít hrát. Petrovičtí ze začátku kladli houževnatý odpor, ale pak se stalo něco neuvěřitelného. Josef vystřelil. Ano, vážení televizní diváci, čtete správně. Střela přes hráče zapadla k tyči Petrovické branky a nastartovala náš sarkofág (čti brankostroj). Naši hráči pochopili, že za dvě nahrávky před prázdnou bránou nám nikdo dva body do tabulky nedá a zasypali Petrovickou branku sprškou střel. Následkem toho v půlce třetí třetiny svítilo na časomíře 5-0 pro naše barvy. Laik by si mohl myslet, že je zápas již rozhodnut. Odborník však věděl, že proti Petrovicím takovéhle těsné vedení nic neznamená. Nicméně zápas jsme dovedli do úspěšného konce, který měl podobu - jak jinak - 6-0.

Chválím všechny za předvedenou hru, za nasazení, za dobrou atmosféru. Standu za to, že nevzdal boj se zákeřnou nemocí a tak se opět mohl vrátit na ligové palubovky. Jen tak dál 8-)

10ssson