Je mi velkým potěšením psát poslední report letošní sezóny, protože všem kategoriím se o tomto víkendu na hřišti opravdu dařilo. Sportovní víkend započali muži již v osm hodin ráno na Zličíně velmi klíčovým zápasem s Bubenčí. Diváci, ale ani soupeři se nestačili rozkoukat a za pouhých 12 sekund se už houpala síťka v bubenečské brance. Už od začátku kluci drželi balónek na svých čepelích a díky přesným přihrávkám se soupeři moc k míčku nedostali. A když už se jim podařilo míček vybojovat, tak si ho vepředu chaoticky nahrávali, až o míček přišli. Bohužel naše brána nezůstala netknutá. Bubenečskému útočníkovi se podařilo míček zasunout zpoza brány kolem tyčky. V poslední třetině kluci vedli 3:1 a soupeřům začínali pomalu téct nervy, tedy především jejich kapitánovi. Ale na wildcatích hokejkách zůstal klid až do konce, kdy se mohli všichni radovat a poděkovat velkému počtu dorazivších fanoušků. První schůdek k postupu byl překonán a další na programu byl dorostenecký zápas na Drtince. Kluci měli jak početní tak i herní převahu a toho patřičně využili. Tento zápas byl velký rozdíl oproti tomu mužskému. Kluci hodně vozili míček po mantinelu dopředu a pak ho rozdávali do středu před bránu. V první chvíli to vypadalo trošku chaoticky, ale přineslo to své ovoce. Dorost s přehledem porazil FbŠ C 7:4. Jen o několik málo minut později už na Zličíně nastupovali na hřiště do duelu s Hornety muži. Opět se přijelo podívat hodně fanoušků, kteří zabrali skoro celou „tribunu" a za zvuku bubnu mohutně povzbuzovali kluky při hře. Důležité bylo nepodcenit slabšího soupeře a určovat svoji hru. Všechno se podařilo a muži roznesli soupeře na kopytech, hmmm na tlapách. Výhra 7:0 nad Hornety byla taková třešnička na postupovém dortu. Postup se musel samozřejmě zapít zlatavým mokem v místní hospůdce. Ale tím sobotní florbalový maratón nekončil. Na svoji derniéru čekal ještě dorost v utkání s FbŠ B. Utahaná a ospalá hra skončila ve prospěch našich barev a dorost tak získal 4 body a v konečné tabulce mu patří třetí příčka. Sobota se tedy nesla ve znamení Wildcats a velkou neznámou bylo, jak tomu bude v neděli v ženské lize. Upřímně řečeno, moc nadějí na výrazný bodový zisk nám kluci nedávali a čekali obvyklý výsledkový průměr. Ale kočičky vytřely všem pochybovačům zrak a patřičně se s uplynulou sezónou rozloučily. Už od brzkého rána se na nás usmívalo sluníčko na obloze bez jediného mráčku, což předznamenávalo, že nám v hale v Radlicích rozhodně nebude zima. Dokonce se na nás přišla podívat Marťa s Gabčou, což nás mile překvapilo. Jako první nás čekal pořádající Future. Jak je jejich dobrým zvykem, na hřišti se ukázaly v počtu 6+1, což jsem po několika málo minutách hry upravila (nechtěně) na 5+1. Zezačátku s námi soupeřky držely krok a vždycky náš jednobodový náskok snížily. Ale bez střídání se rychle unavily a díky slabé obraně nám daly spoustu šancí, které proměňovala hlavně Lenka. Po první třetině jsme už vedly o dva body a svůj náskok stále zvyšovaly na konečných 8:2. Na Wildcat víkendové konto se mohly díky naší zásluze připsat další dva body. Po kratičké pauze jsme se opět oblíkly do dresů a připraveni porazit Kojotky vběhly na hřiště. Soupeřek bylo o něco více, ale ke kvalitě hry jim to nijak nepomohlo. První gól padl až ve druhé třetině a to do naší brány. Ovšem my jsme vzápětí odpověděly. Dopředu jsme se dostávaly rychlými brejky, ale hodně střel šlo nad  bránu. Úkolem v poslední třetině bylo držet míček a rozestavit se jako na přesilovku. To se nám párkrát podařilo, ale soupeřkám se stále více dařilo dostávat do našeho obranného pásma. Mnohdy jsme zažívaly opravdu horké chvilky, ale naštěstí nás hodně podržel Alík hlídající naší bránu jako oko v hlavě. Zbývaly 3 minuty do konce a na časomíře svítilo, no spíš nesvítilo, 5:3, samozřejmě v náš prospěch. Stačilo ale pár chyb beků a bylo vymalováno. Kojotky dvakrát skórovaly a vyrovnaly. I tak na naší straně panovala radost a se sezónou jsme se jaksepatří rozloučily. Nesmím zapomenout poděkovat divákům, kteří i přes úděsné vedro v hale alá sauna vydržely až do samého závěru. Co se týče zhodnocení kočičí sezóny, tak rozjezd se nám opravdu povedl a všechny překvapil. Potom přišlo na řadu špatné období počínaje odchodem Marti a Gabči, zdravotními problémy snad všech hráček a neuvěřitelnou smůlou (spíš nezkušeností, pozn. red.) ve třetích třetinách, kdy skoro polovinu zápasů jsme klidně mohly vyhrát. poslední. Výhru a konec sezóny jsme zapily broskvovým rychlým špuntem, ale to opravdové zapití je naplánováno až na jeden z květnových pátků, kde jinde, než ve Futuru.

Marťan