Protože v našem klubu dlí nejedno básnické střevo, nabízím jako reportí přídavek po díle Dixově již druhý veršovaný příspěvek do kroniky zvané Osika 2007. Myslím, že Terka si za tenhle výkon zaslouží maximální uznání nás všech kulturních barbarů, pro které je největším uměleckým počinem nalezení rýmu na slovo metamorfóza.

´njoy it!

Osika 007J aneb Tak jsem to zkusila trochu jinak

Člověka po ránu lecos podráždí,

zvlášť když má být v 7 hodin na pražském Hlavním nádraží.

Na kočičky byl Coach hodný,

vzal nám všechny naše věci.

Kocouři ti jsou však silní,

ti poradí si sami přeci.

Se svačinou v ruksaku,

nastoupili jsme do vlaku.

Ale počkat, co se děje?

Náš vlak má hned zpoždění,

Ale to už v dálce vidím,

jak Mára k vlaku uhání.

Už jsme všichni na palubě,

Jean to rychle spočítal,

a náš vlak po dlouhé době,

směr Osika se hnal.

Bez svačiny v ruksaku,

všichni vystoupili z vlaku.

Do kempu se doplazit,

svoje stany postavit,

pro někoho snadná práce,

většina to zvládla hladce.

Jen Vítek, Zdenda s Kubou

si stále hlavu lámou.

Stany už jsme postavili

a teď hurá na ovál.

Všem pomalu svaly tuhly,

jenom Coach se usmíval.

A pak přišla véča, „regene" a hráz

zábavu si našel jistě každý z nás.

I přes všechnu fyzickou námahu,

zbyly nám vždy síly na dobrou zábavu.

Záleželo na každého vkusu:

někdo hrál ve stanu Krále krysu,

jiný si šel na hráz zazpívat

nebo si prostě jenom povídat.

Někdo si šel do kiosku něco dobrého dát

A ten, koho to nejvíc zmohlo, ten šel prostě spát.

Každý Wildcat to je borec,

cesta na Landštejn byla fakt mazec.

Každý na Landštejn nakonec dorazil

a nikdo se naštěstí na cestě neztratilJ

I když nás celej člověk bolí,

Wildcata nikdy nic z nálady nevyhodí.

Každý večer to v kempu ožilo,

jednou se zpívalo, podruhé slavilo.

Domču jsme přivítali mezi dospělé,

každý večer končil vesele.

Na konci pobytu jsme měli překvapení

jít v noci lesem, to moc snadné není.

Přes všechny nástrahy, přes všechna strašidla

musím říct, že se bojovka klukům moc povedlaJ

Nejlépe prošel temným lesem

náš kocouří párek - Zdeněk s DixemJ

Vysloužili si tím nové oslovení,

nad naše Krále lesa prostě není!!!

Když jste mezi super lidmi

čas vždycky rychle uhání.

Ani se člověk nenaděje

a deset dní je za námi.

Byly to dny náročné,

ale přesto bezvadné.

Díky Dane, díky Jeane, díky Ondro, díky všem,

snad se za rok na Osice v plném počtu zas sejdem!!!!J!!!!

skalkaT J