Všechny Soutěže jsou po víkendu aktuální, a je to věru příjemná podívaná:-)

JUNIOŘI:

     Florbalově náročný víkend započali v sobotu ráno junioři v pražských Kobylisích. Jako první se jim do cesty postavili borci z Břevnova. Našich kocourů bylo mnohem více než soupeřů, přesto jsme nemuseli hrát v příliš vysokém tempu. Břevnov zrovna takticky ani technicky nevynikal, takže jsme určitě měli navrch. Soupeři se na naši polovinu dostávali jen sporadicky a co prošlo přes dobře bránící beky, pochytal Jiří. Kluci vepředu dobře kombinovali a i přes mnoho spálených šancí si dokázali vystřílet několikabrankový náskok. Nevyhnula se nám vyloučení, ale jak se ukázalo, oslabení jsme zvládli mnohem lépe než soupeři svoji vlastní přesilovku. Ono to spíše vypadalo, že přesilovku hrajeme my a to i v případě, že jsme měli vyloučené dva hráče. Zápas nakonec skončil 5:0. Po delší přestávce se kluci chystali na Příbram. Pokyny zněly jasně: vepředu chci vidět alespoň 7 gólů a do naší brány smí míček spadnout jen jednou. Zápas začal, ale oproti tomu prvnímu chvilku trvalo než jsme se dostali do vedení. A pak už to šlo jak na drátkách. Kombinace střídala kombinaci a číslo ukazující počet vstřelených branek se stále zvyšovalo, zato na druhé straně svítila krásná kulatá nula. A tak to zůstalo už do konce. Konečné skóre se zastavilo na 6:0. Jiří si tedy za sobotní turnaj může připsat další dva shutouty v letošní sezóně. Z Kobylis odjíždíme s 6 body a někteří už nemyslí na nic jiného než na nadcházející náročný den.

ŽENY:

     Nedělní maratón jsme odstartovali okolo šesté hodiny ranní, kdy většina z nás musela vylézt ze zahřáté postele. Muže čekalo pořádání v Kunraticích a ženy si prozměnu vyjely na malý výlet do Mladé Boleslavi. Před halu Gymnázia Dr. Josefa Pekaře jsme dorazili všichni, i posádka Maruščina vozu, v pořádku. Proběhla veškerá předzápasová příprava spolu s důležitými pokyny pro nadcházející utkání s týmem Nea. Velkým problémem zdejší haly byl hodně kluzký povrch na nezvykle úzkém hřišti. Ale teď už k samotnému zápasu. Štěstí se na nás usmálo až v osmé minutě a rázem jsme vedly. Začátek jsme tedy nezaspaly a dál jsme mohly hrát už s větším klidem. Soupeřky hrály neorganizovaný chaos, a proto se až moc často dostávaly do střeleckých šancí, ale naštěstí se jim nepodařilo zakončit. To zadruhé straně to vypadalo podobně. Míček létal vpravo, vlevo, nad a kdyby to šlo, tak i pod. Pár minut před koncem třetiny se nám ještě podařilo skórovat a to téměř z půlky. Soupeřky ale se začátkem druhé třetiny stáhly náš náskok na rozdíl pouhé branky. Po celou dobu se nám nedařila zahrát žádná slušná kombinace a také jsme měly velké problémy s rozehrávkou. I přes kombinační vyhoření se nám podařilo ještě několikrát skórovat, ale na druhou stranu jsme se nevyvarovaly ani chyb v defenzívě a téměř na konci zápasu inkasovaly. Po výhře 4:2 nad bandou vysokoškolských florbalistek jsme na klubové konto přidaly 3 body a po vydařené sobotě ho tak zvýšily na 9 bodů. I když to byla naše první výhra v této sezóně, skoro nikdo se nějak významně neradoval a kdyby na světelné tabuli nesvítilo konečné skóre, skoro by to vypadalo, že se nám tento zápas opět nevyvedl. Každá z nás ale měla dobrou náladu a Kouč vůbec neměl jednoduché udržet v šatně po zápase naši pozornost. Další zápas proti Wizards nás čekal za dvě hodiny, a tak bylo dostatek času na sledování ostatních týmů, jak se na kluzišti honí za balonkem s klacky v rukou a také pana rozhodčího, který se ladně pohyboval po již zmíněném kluzišti. Měly jsme také možnost shlédnout utkání Wizards s Black Angels a udělat si trošku obrázek, jak jsou naše soupeřky na tento turnaj připraveny. Do Boleslavi dorazily v plném počtu, což pro nás nevěstilo nic dobrého. V mírně pozměněné sestavě jsme proti nim nastoupily a s vidinou výhry jsme se pustily do boje. Hned na začátku se z chumlu před soupeřovou brankou podařilo vstřelit branku. Pak jsme bohužel na chvíli zaspaly a soupeřky nám v několika minutách odskočily o dvě branky. Horko těžko jsem se dostávaly přes půlku a když už se nám podařilo dostat dopředu, tak jsme naše pracně vytvořené  šance spálily. V poslední třetině jsme měly šanci si zahrát přesilovku. Sice jsme z ní neskórovaly, ale docela se nám vydařila. V posledních pěti minutách se Marie přemístila z beka na křídlo a rázem se nám dařilo vepředu lépe kombinovat a hra se konečně vyvíjela podle našich představ. Na výhru to bohužel nestačilo, ale výsledek 3:5 není žádná ostuda. Skončil zápas a posádka Koučova auta se z hřiště přesunula rovnou do auta a už se frčelo směr Kunratice. Na cestě  se neobjevila žádná překážka, a tak jsme do Kunratické haly přijeli včas. Některé kočky se ještě v klubovém stejnokroji připojily k rozchytání mužů, takže někteří pánové nabyli dojmu, že na tento zápas posílíme jejich řady. Ale žádné experimenty, ať si s tím pánové poradí sami. Tak a čtení už bylo dost, proto dále se přikloním k psaní ala Adela. :o) Muži jistě chápou a odpustí, protože jim to při příští reportové příležitosti vynahradím.

MUŽI:

       Skoro celou první třetinu jsem strávila v šatně, ale po návratu na časomíře svítilo skóre 1:0. Celý zápas měli v rukou spíše naši kocouři, což soupeř z Čelákovic těžce nesl a z trestné lavice se během celého zápasu na hřiště díval  snad každý jejich hráč. Díky tomu také dvakrát inkasovali v oslabení, protože jak je každému známo, Wildcats přesilovky umí.:-) Kočičí klec tentokrát zůstala netknuta a s konečným výsledkem 4:0 si kluci odnesli zasloužené 3 body. To ale rozhodně nebyl konec, čekalo nás ještě dopořádat turnaj. Já jsem tuto dobu využila pro výslech našich kluků ohledně prvního zápasu s Lhokamem. Podle jednoho zdroje se o výhru zasloužil především hráč s číslem 11. Tuhle informaci mi ovšem žádný jiný zdroj nepotvrdil, a proto berme tuto informaci s hodně velkou rezervou, že Dixi?:-) Ovšem dle důvěryhodnějšího zdroje přímo z naší klece se zápas vyvíjel takto: „Byl to slušně takticky zvládnutý zápas s dobrým nasazením po celou dobu zápasu i s kvalitním výkonem až na pár minut ztráty koncentrace v závěru, když už bylo hotovo." Myslím, že výsledek 6:1 mluví za vše. Tak to byl krátký skok k dopoledni a teď ještě pár slov k večeru. I přes malý skluz jsme halu v Kunraticích opouštěli v předpokládaných osm hodin. Teprve teď jsme si mohli vydechnout (a nejvíce Kuba, který to všechno vzal na svá bedra), protože celý ten florbalový maratón byl za námi. Na kontě 15 bodů z 18 možných, takže si můžeme říct, že tento víkend se nám opravdu vydařil a doufejme, že bude víc takových. A nesmím zapomenout na Adely boleslavský hattrick (v zápase s Neem). Takže Áďo, už se těšíme za týden ve Futuru.;-)

Děkuji všem za příjemně strávený víkend.

Marťan