...těmito slovy začíná jedno ze stěžejních děl české prozaické klasiky.. Modifikováno na naši situaci by se dalo říct: Tak nám zabili registračky, starý dobrý registračky...     Během pár týdnů (měsíců) by každý z hráčů/ek dle nového licenčního systému měl obdržet domů do své poštovní schránky svojí hráčskou licenci, která nahradí stávající plastové registrační kartičky s dětskými fotkami našich hrdinů děrovaného míče...leckomu ukápne slzička...pokrok, řekneme si a jdeme dále..

Dalším aspektem nového licenčního systému je fakt, že od nové sezóny je každý z hráčů/ek zodpovědný SÁM za SEBE a za svou PLATBU licenčního poplatku...ano, čtete správně..platbu licenčního poplatku...pryč je doba, kdy hráč neměl jedinou starost o kontakt s ČFbU a už vůbec ne o úhradu nějakého licenčního poplatku..klub zaplatil cca 4k za registrační průkaz hráče a jednou za 3-4 sezóny ho za stejné peníze nechal prodloužit a hotovo... ZMĚNA!! Od nového ligového ročníku bude KAŽDÝ hráč/ka, který/á bude mít zájem obléct ligový dres a vstoupit tak na posvátnou půdu zaštícenou ČFbU muset sáhnout poměrně hluboko do kapsy a na účet ČFbU odeslat částku 300,- Kč..slovy Třistakorunčeských..a to za každou sezónu, ve které bude mít zájem nastoupit k jakémukoli, byť jedinému ligovému utkání..uff..pěkně děkujeme.

Nehledě na fakt, že administrativní náročnost celého procesu je na úrovni stavby atomové elektrárny doma na dvorku, zarážejícím aspektem je horentní suma, kterou ČFbU za "luxus" moci nastoupit za nějaký tým k nějakému ligovému utkání, požaduje. V nejvyšší soutěži, ano, dejme tomu, ale na úrovni "starých pánů" nebo regionálních soutěží to považuji zprominutím za zhovadilost. Tento emocionální výlev budiž chápán jako report o změně "registračkového" na "licenční" systém a o mojí krajní nechuti k němu.