Pár týdnů po skončení letošní ligové sezóny 2004/2005 přichází pravý čas na trochu bilancování.

» Starší žáci
Letos nejmladší věková kategorie našeho týmu vstupovala v září roku 2004 do nejvyšší žákovské soutěže se smíšenými ambicemi. Na jedné straně byl nezměrný elán a snaha odevzdávat na hřišti co možná nejlepší výsledky, na straně druhé byla realita, která se odrážela v poměrně úzkém kádru, který skokem do dorostu před sezónou opustilo několik z největších opor. Celou podzimní částí soutěže se proplétala dosti různorodá úroveň kvality našich výkonů, když se jeden turnaj vydařil, následující potom nedopadl podle našich představ. Přesto jsme se poměrně dlouho drželi v úspěšnější polovině startovacího pole, která nám zaručovala místo v jarní barážové skupině o postup na MČR starších žáků. Toto slibné umístění jsme si však dílem všetečné sportovní smůly a dílem nezodpovědnosti některých hráčů nedokázali do rozběhnutí baráže udržet. Jarní polovina sezóny začala vstupem do B skupiny 1. žákovské ligy – tedy do skupiny o udržení v nejvyšší soutěži. Proti nám stálo pět známých protivníků a jen tři týmy z tohoto souboje mohli vyjít se zdviženou hlavou – s potvrzenou účastí mezi žákovskou špičkou i na další sezónu. Po mnoha zápasových peripetiích, efektních i efektivních výkonech a po několika tradičních větších či menších faux-pas naši žáci cíl splnili a i pro následující sezónu udrželi našim barvám tu čest a možnost ucházet se znovu o místo v nejvyšší soutěži. Vzhledem k týmové strategii a nezdolné síle času však dochází k posunu velké většiny hráčů zase o věkový stupínek výše, čehož logickým důsledkem je i absence FbK WILDCATS v nové sezóně žákovských soutěží…Takže adios starší žáci a snad napřesrok nashledanou…

» Dorost
Před sezónou nově vytvořená kategorie slibovala ve svém prvním soutěžním ročníku zajímavou podívanou. Pro náš tým vstup do dorostu znamenal získávání nových zkušeností s florbalem na republikové úrovni. Skončil čas pražských turnajů a před námi se otevřela i jiná florbalová místa republiky než jen hlavní město. Rokycany, Karlovy Vary, Kladno, Čelákovice nebo Stochov, všechny tyhle týmy jsme doposud znali pouze z internetových výsledkových přehledů nebo z jejich účasti na některých neligových akcích. Nová sezóna měla přinést konfrontaci Wildcatů s jinou než pražskou florbalovou školou. Již dalekopředsezónní rozlosování dalo najevo, že divize 1. české ligy dorostenců, do které byl náš tým nalosován, rozhodně nebude připomínat procházku růžovou zahradou. Pražská Sparta, střešovický Tatran nebo karlovarští Hurrikáni patří ve většině kategorií, kterých se účastní k absolutní špičce a v jejich plánu bylo všechny nás o tom důkladně přesvědčit… Do sezóny jsme vklouzli rovnýma nohama a hned na neznámé palubovce haly rokycanského sokola. První turnaj přinesl krutý vstup do soutěže, když se nám jako první dorostenečtí soupeři postavili hráči Sparty a Varů… Na začátku ligy věru nebylo mnoho důvodů k radosti. Ale postupem času se začala situace obracet do růžovějších barev a náš tým pravidelně a vcelku přesvědčivě sbíral bod po bodu a začal si budovat vyhřáté místečko k přezimování za samotnou špičkou ligové tabulky. Podzimní polovinu sezóny lze tedy hodnotit jako úspěšnou. Svátky, Vánoce, Silvestr a Nový rok s sebou tradičně přinášejí jakousi nepopsatelnou letargii, se kterou se musí každý z nás poprat. A to nejen v osobním životě, ale také v práci, škole či sportu. Tato poprázdninová letargie v plném rozsahu dopadla i na nás. V několika prvních jarních zápasech jsme jen těžko drželi krok i s dosud slabšími soupeři a naše výsledky začaly dostávat negativní obraz… Naplno také propukla celotýmová nákaza jménem neproměňování brankových příležitostí. Naše zápasy se začaly stávat hádankami, ve kterých šlo o to, zdali náš útok bude schopen vstřelit o potřebnou branku víc než soupeř. Toto se bohužel dost dlouho nevedlo a pomalu ale jistě jsme začali opouštět tvrdě vydobytou pozici v tabulce. Tento trend podpořený ještě několika nepochopitelnými absencemi některých hráčů skončil bohužel až několik zápasů před koncem soutěže. Posledních několik dobrých zápasů a kvalitních výkonů ale už nedokázalo odvrátit celkový trošku rozmazaný obraz našeho týmu v soutěži. Příští sezóna dorostu nastolí před náš divoký tým nové výzvy, nové i tradiční soupeře, ale především širokou hráčskou základnu a nový motivační přístup, ve kterém bude každý muset pravidelně ze sebe odevzdávat to nejkrystaličtější maximum, které mu zaručí ligovou příslušnost… Už soustředění mnohé napoví…

» Muži
Notně kvantitativně ale především kvalitativně posílený mužský tým měl před sezónou jediný trochu „sovětsky“ zavánějící úkol – za každou cenu postoupit a vymanit se tak z bahna nízké pražské soutěže. Nutno podotknout, že rozlosování nám celkem přálo a tak před námi v úvodu sezóny stála osmička soupeřů, ze které žádný nebyl „warriorsky“ k neporažení. Do ligy jsme vlétli s obrovskou zodpovědností a chutí bít se o každou branku, o každý bod a s maximální zarputilostí, která nás měla dovést ke kýženému postupu. Po prvních pěti zápasech se naskytl oku wildcatově lahodící pohled na ligovou tabulku. Náš tým neztratil ani bod a v poklidu se vyhříval v podzimním slunci na samotné špičce.. Nastolený trend ještě delší čas pokračoval, a tak jsme mohli v pohodě prolenošit zimní přestávku a posbírat síly na jarní část bojů. Prázdninová přestávka měla na náš tým ještě další dopad, zlomená noha a laxní přístup do konce sezóny vyřadili Mr. Nejzlatějšího a snad lokální pomatení smyslů (mňo spíš trvalé) vyřadilo bez omluvy i jediného týmového zastánce háčkovacího křížového stehu. Turnajový prostoj tedy vedl k zásadní rekonstrukci hráčského kádru a k stabilnímu povolání dorosteneckých rezerv, ze kterých se dle mého názoru nejlépe uchytil a své stálé místo si absolutně právoplatně zasloužil bek z největších Mr. Butch. Začalo florbalové jaro. Snad díky rozšíření alergií a oteklým očím se už míček tolik nedržel našich čepelí a naše dobré výsledky byly čas od času porušeny ostudným kiksem. Remíza 1:1 s odevzdanými Kyjemi nebo mizerný výkon proti beznadějně poslední Uhříněvsi jsou příklady hovořící za vše. Přesto jsme se stále drželi na postupovém druhém místě tabulky a vyhrávali zápasy se soupeři, kteří nám dýchali na záda a tím si pojišťovali případné postupové komplikace. V tento čas se začal naší soutěží šířit trend, který se dá asi nejlépe vystihnout jako legislativní nespravedlnost. Nejmenované týmy, na podzim se letargicky potácející na dně tabulky nalily do posledních zápasů notnou dávku šťávy a své kádry rapidně, ale především stabilně a nezdravě široce omladily borci z juniorské kategorie. Tím pádem se z outsiderů stali favorité a z favoritů běžci, kteří jen těžko doháněli rozjetý vlak… Důsledek této situace jistě nemusím pravověrným Wildcatům a Wildcatkám popisovat….. Celá sezóna ve vedení soutěže a jasný směr k postupu nabral nečekaný obrat směrem do dalšího ročníku stejné úrovně jako letos. Nezbývá než poděkovat – díky nuselští funkcionáři!!

» Dívčí enkláva
Celý rok měla naše děvčata na to, aby ze sebe vydolovala maximum v přípravě na svou první ligovou sezónu. Po vlažnějším podzimu se na jaře příprava rozběhla ve velkém stylu. Po zimní přestávce se postupně podařilo rozšířit hráčský kádr na dvojnásobek své podzimní velikosti! A to nejen o úplné novicky, ale také o děvčata s ligovými zkušenostmi. V předcházejících dnech proběhl i náležitě zdokumentovaný první ostrý dívčí start, kdy se naše skutečné Wildcats představily v přátelském duchu proti výběru starších žáků. A premiéra to nebyla rozhodně ostudná. Zápas ukázal, kde leží silná místa dívčího týmu a kde je třeba ještě výrazně přidat. Chvályhodný je skutečně maximální výkon, který ze sebe všechny hráčky bez výjimky dokázaly vydat. Nyní před dívčím výběrem stojí ještě pár týdnů v tréninkovém duchu, poté křest ohněm v podobě soustředění ve stylu „no mercy“ a pak už „jen“ první česká liga juniorek. Čas, ve kterém se promíjejí chyby a omlouvají absence pomalu končí a začíná čas bojů o místo v sestavě, předzápasové a zápasové nervy a především čas, ve kterém se naplno projeví zatím skryté lidské charaktery….. Hodně štěstí, Wildcatky!!!